Nevídal Radek Oba se hlásíte na Univerzitu Palackého, co vás k tomu vedlo?
K: Nechce se mi z domu (smích).
J: Jednak je to blízko mého domova, a pak mám špatnou zkušenost ze zlínské univerzity. Navíc mí bývalí spolužáci jsou s UPOLem spokojeni.
Mělo na vás při výběru oborů vliv zaměření vašich středních škol?
K: Já se hlásím na žurnalistiku proto, že jsem to vždycky chtěla dělat, ovšem díky scio testům nevím, nevím.
J: Já sem si vybral aplikovanou informatiku, jelikož je to asi jediný místní obor, který se blíží mému středoškolskému zaměření, navíc mě vezmou i bez přijímaček.
Narazili jste na přijímací zkoušky. Jaký je váš názor na SCIO a jejich testy?
K: Jsou dělané tak, aby se dostalo co nejméně lidí. Bohužel mi jejich styl příliš nesedí, takže nečekám příliš dobrý výsledek.
A pokud je srovnáte s testy, které si připravuje univerzita sama, jichž jste se taktéž účastnila?
K: No comment! (smích)
A vaše zkušenost s univerzitními přijímacími zkouškami?
J: Asi takhle: hlásil jsem se na obor matematika a informatika pro pedagogiku a očekával jsem, že se těchto oborů budou otázky týkat. V testu studijních předpokladů jsem však narazil na otázky z práva, latiny, filozofie, psychologie, historie a češtiny. Na matematiku jsem nenarazil vůbec. Potřebné znalosti mi bohužel předchozí studium neposkytlo, takže mi mnohdy nezbylo, než prostě tipovat.
Měl jste tedy pocit, že jsou otázky takzvaně „šity na míru“ studentům gymnázií?
J: Ano, vypadalo to tak, i přes to se mi zdály některé příliš podrobné. Jejich humanitní zaměření navíc nešlo příliš dohromady s mým spíše přírodovědným oborem.
K: Já od známých vím, že tak je to na každé škole, takže není vyhnutí.
Podávali jste si přihlášku na jiné obory či školy?
K: Na Vyšší odbornou školu, abych v případě neúspěchu neseděla rok doma.
J: Na již zmíněnou Matematiku a informatiku pro pedagogiku a na VOŠ telekomunikace jako záchranu.
Láká vás případné studium na VOŠ? Cítíte z něj nějakou výhodu oproti vysoké škole?
K: Nebýt rok doma. (smích)
J: Výhodu bych viděl ve větší úspěšnosti studentů. Na mém oboru se k závěrečným zkouškám propracuje asi 30% lidí, na VOŠ téměř 90%. Navíc po rok a půl dlouhé nástavbě získáte titul Bc.
Lákalo vás studium v Praze na Univerzitě Karlově, případně ČVUT?
J: Tyto školy mě neoslovily. Studium v Praze by pro mě bylo finančně náročné, navíc náročnost těchto škol je srovnatelná s UPOLem.
K: Já jsem také brala hlavně v potaz finance. Co bych si sama v Praze počala, bez peněz. Rodiče nemohou sponzorovat všechno
A na závěr, když už mluvíme o financích, jaký je váš postoj ke školnému?
J: Školství by mělo být bezplatné a sama vláda by se měla snažit, aby v naší republice bylo více vzdělaných lidí. Ovšem školné může jejich počet snížit. Pro běžné lidi se mi to zdá příliš drahé, musíme ještě připočíst ubytování, stravné, dopravu a všemožná skripta.
K: Ani mě se to nelíbí, zejména když členové koalice vystudovali zadarmo a po nás teď chtějí, abychom platili.
