Lucie Nádeníková Jak dlouho už s Brontosaury na Lukově spolupracujete?
Od roku 1987, takže letos 30. sezónu. Práce členů Hnutí Brontosaurus zde má tedy dlouholetou tradici a myslím si, že v České republice není lokalita, kde by působili tak dlouho jako u nás. Hrad Lukov díky jejich práci prošel zásadní proměnou a stal se jedním z nejvyhledávanějších turistických cílů v našem kraji.
Jak se na jejich přítomnost na hradě dívají návštěvníci?
V současné době je hrad hojně navštěvován, a tak návštěvníci chtějí mít při prohlídce určitý „komfort“. Proto se snažím organizátorům vysvětlit, že jejich hry, spacáky, ručníky a podobné věci nemohou rušit prohlídkovou trasu. Pracovní aktivity dobrovolníků návštěvníkům až tak nevadí. Většinou s oblibou sledují postup památkové obnovy hradu a jsou za tu práci vděční. Krom toho se v posledních letech práce přesunuly na ,,dolní hrad“, který není součástí prohlídkové trasy a návštěvníky tedy vůbec nezasahuje.
Jaké práce u vás mohou nekvalifikovaní dobrovolníci provádět?
,,Děcka“ mají na starosti především pomocné práce, mezi něž patří přesun stavebního materiálu (obrovských stavebních dvojmužných kamenů), sekání náletových křovin, odklízení suti a podobně. Ale někteří účastníci, kteří na hrad jezdí už řadu let, se vypracovali například v kvalitní zedníky.
Mohou se u vás také něco naučit, nebo je pouštíte pouze k čistě fyzické nekvalifikované práci?
Jsem přesvědčen, že kdo má zájem, tak se naučí cokoliv. Mohl bych jmenovat několik účastníků PSB, kteří se vypracovali v kvalifikované pracovníky. Třeba namíchat kvalitní maltu a vyspárovat středověkou zeď je umění. Mnoho z nich se také účastnilo odkrývání zeminy na ,,horním hradě“, čemuž byla přítomná archeoložka, která posuzovala veškeré nálezy. Věřím, že pro účastníky byl její výklad nesmírně zajímavý.
Jak náročné je organizování skupiny mládeže při práci?
Ze strany správy hradu není problém zaměstnat větší množství lidí. Je ale problém v průběhu dne kontrolovat, zda správně pochopili zadaný úkol. Také vysvětlovat, jak se pracuje s konkrétním nástrojem či nářadím, když ho někteří doposud viděli jen v pohádce nebo na počítači, vyžaduje trpělivost. S Fénixy je také problém, že si svou práci někdy užívají až moc. Barvu na nátěr mostu používají na indiánské líčení a z kamenů na budování zdí staví sněhuláky. A když konečně dohrabou spadané listí, začnou do něho skákat a práce může začít znovu. Je tedy dobré kontrolovat je i z tohoto důvodu.
Jakými změnami prošel hrad po dobu jejich několikaleté přítomnosti?
Hrad prošel neskutečnou proměnou završenou kolaudací. V podstatě z rozvalin se podařilo vybudovat hojně navštěvovanou památku. Hrad Lukov byl v minulosti lidmi ze sousedství rozebírán na stavební materiál, což se podepsalo na jeho rychlém chátrání. Brontosauři se pak podíleli v podstatě na všech stavebních pracích, které zde probíhaly. Mezi ně patří oprava a stavba nových zdí podle původních plánů, odkrývání dalších místností hradu, které byly překryty nánosy zeminy. Vloni byla dokonce vysvěcena kaplička, kterou jsme také odkryli. Kolem hradu přibyla i naučná stezka, již jsme minulé léto společně budovali.
Je vůbec ještě možné v práci zde pokračovat? Máte s dobrovolníky plány i do budoucna?
Činnost na hradě je postavena na dobrovolnících. I členové Spolku přátel hradu Lukova jsou v převážné většině dobrovolníci. Práce na hradě nikdy neskončí. Takže bude záležet na jednotlivých skupinách dobrovolníků, zda si svůj vztah k hradu udrží. Je samozřejmé, že se změní druh práce. V budoucnosti bude více převažovat údržba nad vlastní památkovou obnovou. Velký prostor je v možnosti zaměření se na práci s mládeží, v tvorbě zážitkových aktivit na hradě.
Pracují na hradě i jiní dobrovolníci než ti z hnutí Brontosaurus? Je nějaký rozdíl v jejich přístupu?
Pravidelně k nám jezdí brontosauří článek Klub přátel Lukova, který pořádá několik turnusů ročně a pak samozřejmě Fénix, který je odnoží zmíněného KPL. Kromě nich nám pomáhají také Junáci, skupinka z Chocně, Tomíci, děti ze ZŠ Lukov a další. Většina dobrovolníků má chuť pomoci, v tom není rozdíl.
Jsou to dobrovolníci, znamená to tedy, že pracují zcela bez nároku na finanční nebo jinou odměnu?
Platíme jim symbolických 15 Kč za odpracovanou hodinu. Pokryje to ale jen část nákladů na jejich pobyt, tudíž si zbytek musí hradit sami. Ale kdo může říct, že žil na hradě? Kolik lidí se podívá na místa, kam mají u nás Brontosauři přístup? Kdo může říct, že zde nechal svůj otisk, že tahle zeď by bez něho třeba nestála? To všechno je pro ně také odměnou. Jsme ale rádi, že jejich pomoc můžeme ocenit i menším finančním příspěvkem.
Kde vlastně na hradě bydlí?
ZČ HB Fénix je poměrně specifický svou divokostí. Účastníci mají možnost spát na zemi v nejzachovalejších částech zříceniny. V letních měsících tam zima není a pod střechou nevadí ani noční dešťové přeháňky. Fénixové však vyhledávají nocování přímo na nádvoří pod hvězdami, odkud je vyžene jen opravdový liják. Někteří z nich volí romantickou vyhlídku Svatojánku nad hradem, kterou v minulých letech renovovali. Toto místo se často stává cílem zamilovaných dvojic, které o něj každý večer svádějí tichý boj.
Brontosauři k vám jezdí jen v létě nebo i během roku? Mají u vás kde bydlet, když už je na spaní venku zima?
Dříve jezdili pravidelně i na víkendovky. Dnes, když už je možnost komfortního spaní v Domě Rudolfa Matouše, už nejezdí. Ale na víkendovky jezdí „Prádelníci“, což jsou členové ZČ HB KPL, kteří už mají děti (i odrostlejší). Ti ale táboří u chalupy na Prádlech.
A změnil se v průběhu let přístup členů hnutí Brontosaurus?
Určitě. A to zcela zásadně. Dřív jim stačil rošt nad ohništěm a dva hrnce. Dnes musí mít dobité mobily, připojené notebooky, rychlovarnou konvici, světlo na hradě a spoustu dalších zbytečností pro toto romantické místo. Co se týče přístupu k práci, je to bohudík stále stejné. Převládá chuť pomáhat.
Jaký máte vy osobně postoj k hnutí Brontosaurus?
Mezi Brontosaury mám řadu přátel a některá přátelství trvají desítky let. Tak jsem se dokonce seznámil i se svou ženou. Přijela na hrad pracovat jako členka Brontosauru. Takže ano, k Brontosaurům mám velmi dobrý vztah. Je to náš dlouholetý partner. A hrad Lukov je pro ně lokalita, která by mohla být výkladní skříní pro prezentaci jejich činnosti. Myslím si, že si to dost dobře neuvědomují. Po letech, kdy tu tvrdě pracovali, by mohli více a lépe využít toho, že hrad Lukov je jednou z nejznámějších zřícenin v ČR, na jejíž obnově mají obrovský podíl. Ale v poslední době si kladu otázku, zda nenastává soumrak Brontosaura na Lukově.
Proč myslíte?
Doufám, že je to jen můj dohad a nakonec to tak nedopadne. Ačkoliv se Fénixové rozhodli oba své letošní tábory situovat do jiných lokalit, věřím, že se ke ,,svému“ Lukovu jednou opět vrátí a ještě tu odvedou pěkný kus práce. Vždyť dobrovolničení na hradě není jen o té práci. Je to především o zážitcích, které si odsud odvážejí a věřím, že právě z Lukova jich mají hromadu.
