Dominik Rašek 
Její první vydaná kniha je monografie, která nese název Současné předlohy písma na primární škole jako součást reforem ve školství. Zabývá současnými předlohami písma na základní škole. Řeší, zda upřednostňovat písmo vázané, či nevázané, tedy psací, nebo tiskací. „Já jsem zastánkyně písma vázaného. Rozvíjí totiž kognitivní myšlení u dětí. Proto je pro mě propagace vázaného písma velmi důležitá,“ dodává autorka.
Fasnerovou oslovilo i nakladatelství Grada, aby napsala knížku o prvopočátečním čtení a psaní. Ta vyšla v lednu loňského roku. Publikace se zabývá nejen nácvikem čtení a psaní, ale také metodami, kterými se rozvíjí právě čtenářská gramotnost. Kniha se dále věnuje například tématu přípravných a nultých tříd. Má tedy souvislost s vyhláškou Ministerstva školství o předškolním roce v mateřských školách. Tato publikace získala v loňském roce ocenění Čestné uznání rektora Univerzity Palackého, jehož slavnostní předání se uskutečnilo v rámci Akademického týdne 2019. Stejné ocenění získala Fasnerová i za monografii Jednotažné lineární písmo v kontextu písařské gramotnosti.
Na kontě má i další knihy
Její další monografie Aspekty čtenářství žáků elementárního ročníku základní školy vznikla v rámci projektu IGA, který zkoumal metody učení čtení a jejich vliv na čtenářskou gramotnost.
Kromě toho je Fasnerová spoluautorkou slabikáře, který vyšel pod nakladatelstvím Fraus a zabývá se psaním. Slabikáře vyšly dva. Jeden se zabývá psaním vázaným a druhý nevázaným. K tomu vyšla živá abeceda i písanky, které jsou na vázané i nevázané písmo. Tato živá abeceda je unikátní v tom, že písanka pro uvolňovací cviky je zakomponovaná přímo do živé abecedy, takže děti nemusí nosit dvě učebnice, ale mají vše dohromady. Čtení a psaní se tak vyučuje naráz, současně.
Jak je důležité zvolit pro prvňáčka správné psací potřeby?
Protože se Fasnerová zabývá čtením a psaním u žáků prvních tříd, oslovila ji MF DNES ohledně testu psacích potřeb pro prvňáčky. Článek se zabývá srovnáním několika druhů per a rollerů. Toto srovnání dělala docentka nezávisle na sobě s doktorkou Johnovou z Technické univerzity v Liberci, přičemž se shodly, že čím levnější na trhu pero je, tím je pro prvňáky vhodnější. Doporučují proto rodičům nepodléhat velkým reklamám, ale řídit se vlastním úsudkem a doporučením učitelek. Článek s názvem Neutrácejte zbytečně, stačí pero za pár korun vyšel v září. V textu autorky rozebraly jednotlivé typy per. Docentka Fasnerová doporučuje pera se špičkou. Tedy taková, která byla původně bombičková nebo natahovací na inkoust. V současné době se zohledňuje i takový aspekt, aby psaní bylo co nejefektivnější, nejrychlejší a nejčitelnější. Proto se doporučují i jiná, jednorázová pera.
Nedoporučuje naopak gumovací pera. Při jejich používání totiž nefunguje zpětná vazba v písankách. Pokud se chybně zapsané písmenko vygumuje a nahradí správným, není sebehodnocení tak účinné, jako když si dítě méně povedená písmena označí a pokusí se je napsat tak, jak má vypadat správně.
Sebehodnocení Fasnerová vnímá jako důležité již od první třídy. Má podle ní velký vliv na vzdělávání a kvalifikační růst již od útlého věku. Do školního vzdělávacího programu se zavedlo v rámci vzdělávací reformy od září 2007. Touto problematikou se Fasnerová zabývala jako koordinátorka pro školní vzdělávací program.
Dvojjazyčnou školku se v Olomouci otevřít nepodařilo
Fasnerová se také podílela na ambiciózním projektu vzniku dvojjazyčné (imerzní) mateřské školy v Olomouci. S bývalou prorektorkou Ivanou Obornou připravily projekt na bilingvní mateřskou školu, kde by výuka již od nejmenších dětí probíhala v cizím jazyce. Tomuto nápadu ale stála v cestě překážka v podobě školského zákona. „V zákoně stojí, že výuka dětí mladších šesti let musí probíhat v mateřském jazyce, tím pádem nepřipadala imerze jako taková v úvahu,“ vysvětluje Fasnerová. Projekt tedy vyústil v otevření kroužku čínštiny loni v září v MŠ Jílová.
„Kroužek probíhá jednou týdně a působí v něm dvě lektorky čínštiny a doktorandky Konfuciova institutu Univerzity Palackého. K těmto lektorkám jsme přizvali studentku oboru Učitelství pro mateřské školy Pedagogické fakulty, která dohlíží na správný didaktický průběh výuky,“ doplnila. K realizaci ojedinělého projektu přispělo i Statutární město Olomouc. Fasnerová považuje tento projekt za úspěšný. Kroužek navštěvuje asi deset dětí ve věku od tří do čtyř let a je bezplatný. Vzdělávací aktivity zaštiťuje Konfuciův institut.
Jako akademická pracovnice pedagogické fakulty se často podílí na různých projektech coby řešitelka. K takovým patří například ITEP, jehož hlavním řešitelem je Čestmír Serafín. Ten se zabývá zvyšováním kompetencí studentů pedagogické fakulty v oblasti aktivizačních metod. Studenti fakulty si mohou zapsat C disciplíny, které vznikly nad rámec učebních plánů. Jejich součástí jsou zajímavé workshopy. Náplň těchto kurzů vznikla z podnětů studentů. S inkluzivním vzděláváním, tedy jednotným vzděláváním dětí zdravých a dětí se speciálními potřebami, souvisí projekt IVOK. I na něm se Fasnerová podílí. Jeho hlavním řešitelem je Jiří Langer. Projekt se zabývá zapojením dětí z vyloučených skupin do kolektivu a v jeho rámci vznikly adaptační programy.
V letošním roce bude Fasnerová pokračovat ve výzkumu čtenářské gramotnosti u žáků 2. ročníků ZŠ v návaznosti na vyučovací metody, kterými se žáci učí číst a psát v prvním ročníku. Výzkum bude probíhat v rámci projektu IGA. Kromě tohoto projektu se rýsují i další.
