Jak sportují studenti u nás i v zahraničí?

Tuzemské školy

V Česku neexistuje jednotný přístup k univerzitnímu sportu. Každá ze tří největších státních škol u nás reprezentuje jiný systém zprostředkování tělovýchovy pro své studenty a zaměstnance. Nejstarší z našich univerzit, Karlova Univerzita v Praze, si doposud zachovává klubový systém. Studenti se hlásí do konkrétních organizací podle svých zájmů. Kluby mají nejednotné požadavky i podmínky přijetí. „Každý klub má vlastní způsob organizace,“ říká vedoucí squashového oddílu Ondřej Krupa. „Některé přijímají členy i z řad veřejnosti,“ dodává Krupa. To naopak v Brně na Masarykově univerzitě všechny tělocvičné aktivity zajišťuje Centrum univerzitního sportu (CUS). Studenti zde v rámci studia povinně absolvují minimálně dva semestry tělesné výchovy a náklady na lekce pokrývá univerzita. Na olomoucké Univerzitě Palackého (UPOL) sport zajišťuje také jediná organizace, a to Akademik sport centrum (ASC), které je ale provozováno pouze pod záštitou univerzity, studenti si musí lekce platit sami. Za jednotný poplatek si mohou zvolit jeden preferenční sport, na který poté pravidelně docházejí. Další lekce mohou absolvovat, pokud jejich kapacita není naplněna.

CUS i ASC nabízejí nejen pravidelné lekce, ale také mají na starost konání Sportovních dnů a dlouhodobějších sportovních pobytů pro studenty. Lekce v rámci Sportovního dne jsou zadarmo, pobyty však nejsou nijak dotovány a studenti je tedy zaplatí v plné výši. Obě organizace mají také specializovaná sportoviště, pro které platí speciální podmínky a zvláštní sazebník. Jedná se například o lukostřelbu či lezecké stěny. Obě organizace také přijímají lektory a personál z řad studentů, takže si na všechny placené akce mohou přivydělat. „Je to super. Můžu jet třeba na lyže do Alp úplně zadarmo, stačí, když několikrát za rok vypomůžu s úklidem,“ prozradila studentka UPOL.

Zatímco v Olomouci najdete sportoviště na několika místech, a to především na kolejích a v prostorách je obklopujících, Univerzita Karlova se může pochlubit moderním areálem v Hostivaři. Tento komplex, kde se nachází i specializované prostory jako tenisové kurty nebo plavecký bazén, mohou využívat nejen studenti, ale také členové neuniverzitních sportovních klubů.

Zahraničí

Ve světě se obecně klade mnohem větší důraz na tělesné aktivity. Především v západní a severní Evropě a USA se studium skládá nejen z vyučování, ale také z dalších volnočasových aktivit. Není proto divu, že právě do sportovišť univerzity investují nejvíce peněz. Jak to tedy vypadá v zahraničí?

Groningen je město na severu Nizozemí, které je velmi podobné naší Olomouci. Až třetinu jeho obyvatel tvoří studenti. Školy v tomto městě proto společně postavily sportovní centrum ACLO. To leží nedaleko centra a je součástí univerzitního komplexu Zernike. „ACLO je ve srovnání s Olomoucí na úplně jiné úrovni. Můžete se tady naučit každý sport, na který si vzpomenete,“ vzpomíná na svá studia Hana Manová. „I cenově je to něco jiného. Stačí zaplatit v přepočtu 1500 korun na semestr a můžete dělat všechny sporty, které nabízejí. V Olomouci jsem ráda, když se dostanu na tu jednu hodinu týdně, tam jsem mohla chodit na lekce každý den a volno na hodině bylo vždy,“ dodala studentka psychologie. Na výběr jsou zde takzvané otevřené hodiny, které může navštívit kdokoliv s platnou průkazkou, dále kurzy, do kterých je třeba se zapsat, a nebo si může zarezervovat jednotlivé tělocvičny a kurty pro vlastní potřeby. „Výběr do kurzů probíhá losem každý čtvrtrok, na některé je takový přetlak, že pokud nemáte štěstí, po celou dobu studia se tam nedostanete. Třeba na kurzy na střelnici jsem se hlásila třikrát, ani jednou na mě nevyšel los,“ postěžovala si ještě Mannová. Aby byl žádaný kurz opravdu kapacitně naplněn, v prvním týdnu musí zájemce zaplatit vratnou zálohu, a tím potvrdit svou účast. Důkazem, že do sportu školy investovaly nemalé peníze, může být třeba fakt, že v areálu Zernike stojí nejvyšší umělá horolezecká stěna na světě.

Stejně jako v Olomouci, i Stockholms Universitet se rozhodla vyhovět studentům ve všech koutech města. A tak zdejší tělovýchovná organizace při univerzitě SSIF pořádá kurzy v 25 lokalitách po celém Stockholmu. „Nejraději jsem chodil do multifunkční haly Frescatihallen,“ prozradil své zkušenosti Lukáš Patočka, který byl ve Stockholmu na Erasmu. Zacvičit si zde mohou přijít všichni lidé, kteří mají co dočinění s vyšším vzděláváním. „O víkendech jsem potkával spoustu svých učitelů s rodinami. Je skvělé, když můžete zapojit i své blízké. To by mělo být i u nás,“ vyslovil své přání Patočka. Do většiny kurzů není třeba se předem hlásit, stačí si na místě zakoupit členství.

Britské univerzity zase kladou velký důraz na životní styl svých studentů, proto většinou mají rozsáhlá a dobře vybavená sportovní a relaxační centra. Sports Centre univerzity v Cambridge vyžaduje od svých členů členskou kartičku, kterou si studenti platí v rámci školného. Lenka Kopová, která do Anglie vyjela v rámci Erasmus programu, tím nejdříve nebyla nadšená: „ Zpočátku jsem si myslela, že to jsou vyhozené peníze. Ale život v Cambridge se velice liší od toho olomouckého a jít sportovat je společenskou záležitostí.“ Pokud studentům nevyhovuje základní nabídka, mohou si dokoupit členství v posilovně nebo se účastnit specializovaných kurzů. Výhodou pro studenty s omezenými finančními možnostmi je měsíční platba členství místo zaplacení jednorázového příspěvku stejně, jako na již zmíněných školách.

Université de Perpignan ve Francii má organizaci velmi podobnou olomouckému Akademiku. Zdejší pracoviště nese název SUAPS. Studenti za symbolický poplatek mohou využít základní nabídku sportů, “extra aktivity“ se platí zvlášť. „V Olomouci je za extra aktivitu považována třeba lukostřelba, která je tady v rámci základních sportů,“ objasnila studentka žurnalistiky Nikola Velová. „Extra aktivitami jsou například vycházky do Pyrenejí či jízda na koni. Vždy ale platíte jen minimální částku, třeba za dopravu. Takže to není velký výdaj,“ upřesnila informaci Velová. Výhodou také je, že univerzita odpouští poplatky Erasmus studentům.

Východoevropský systém vzdělávání se velmi blíží tomu našemu. Sport je tady ve většině případů pouze volnočasovou aktivitou. Srovnatelný systém jako Palackého univerzita má například univerzita v Debrecénu. Tato univerzita nemá žádný oficiální sportovní spolek zřizovaný školou, pouze atletický klub DEAC, který funguje pod její záštitou od roku 1919. Tento klub nabízí svým členů 22 sportů ze všech různých oblastí. Univerzita má stejně jako Masarykova univerzita povinné hodiny tělocviku, takže studenti za lekce neplatí. „Velice mi vyhovovalo, že DEAC mělo posilovnu zadarmo v každém ubytovacím komplexu. Ale nabídka sportů by mohla být širší. Doufal jsem, že budu moct vyzkoušet i jiné sporty, než u nás,“ zhodnotil spolek Lukáš Runt, student Přírodověděcké fakulty UPOL.

Historie sportovních spolků

Udržování tělesné schránky bylo součástí vzdělání mnoha učenců již od antiky, avšak rozmach sportu přišel až s průmyslovou revolucí. V té době se sport stal zábavou chudších vrstev. V dalších letech se začaly rozmáhat sportovní spolky, jedním z prvních byl fotbalový spolek v Anglii. Nejzásadnější vliv na dnešní podobu sportu měl ale Pierre de Coubertine, když v roce 1896 obnovil Olympijské hry.

Nejznámějším českým sportovním spolkem je Česká obec sokolská. Ta je organizací sdružující téměř 190 tisíc členů. Takzvaný Sokol vznikl na popud Miroslava Tyrše v roce 1862. Nezabýval se pouze sportem, ale také kulturní činnosti. Vzhledem ke svým aktivitám musel čtyřikrát přerušit svou činnost, a to z důvodu válek a režimových zákazů. Sokol každých šest let pořádá „všesokolské slety“, které mají být ukázkou činnosti organizace. Členem se může stát každý občan, který se ztotožňuje s názorovými ideály organizace spojené s kultivací těla i ducha a bojem za demokratický stát, proto se spousta vysokoškolsky vzdělaných lidí právě k této organizaci přidává. „Sokol je o přátelství, společných zážitcích a prožitcích. Je to životní styl,“ potvrdil myšlenku Miroslav Vrána, který je náčelníkem České obce sokolské od roku 2004.

Akademik sport centrum

Centrum univerzitního sportu

ACLO

SSIF

Sports Centre