Jan Válek 
Boj to byl vskutku zdlouhavý a po několika měsíčním jednání odborů, české vlády, a nizozemské společnosti Ahold, provozující v tuzemsku přes tři sta supermarketů Albert, se zaměstnanci konečně dočkali přislíbení o relativně slušném navyšování mezd.
Nutno podotknout, že mzdy se v tomto řetězci za loňský rok navyšovaly několikrát, avšak stále výrazně pokulhávaly za konkurencí a po posledním říjnovém navyšování platů nastala situace, kdy zaměstnanci pracující pro společnost pár desítek let byli za svou práci ohodnoceni zcela stejně jako nově příchozí pracovníci. Načež došlo k paradoxní situaci, jelikož do té doby nebylo výjimkou, že nováčci měli oproti svým straším kolegům dokonce pár kaček navíc.
Další příjemné překvapení pro zaměstnance tohoto obchodního řetězce nastalo, když se dozvěděli o mimořádných odměnách, které však dostali na speciální zaměstnaneckou kartu, kterou lze platit pouze na pobočkách supermarketů a hypermarketů společnosti Albert. Tato suma činila dvanáct set českých korun, ale pouze za předpokladu, že zaměstnanci za měsíce říjen a listopad odpracovali nejméně dvě stě hodin. V případě, že to bylo méně odměna činila polovinu, avšak zaměstnanci, kteří odpracovali méně než sto hodin, ať už z důvodu nemocenské, či kratšího úvazku, nárok na tuto odměnu zcela ztratili. Ale i pro ně si zaměstnavatel připravil vánoční odměnu v podobě dárkového balíčku obsahující výrobky jeho privátní značky a dvě láhve výběrového moravského vína, které po namíchání s kolou či jablečným džusem získaly poměrně lahodnou chuť a daly se tak vypít bez úšklebků a těžkého polykání.
Během prosince dostali zaměstnanci k podpisu nové platové výměry s účinností od prvního ledna letošního roku, avšak někteří pracovníci opět měli důvod k tomu být řádně rozhořčeni, jelikož některým z nich byla stanovena mzda na úroveň nové nástupní mzdy, u zbylých byla tato suma o něco málo vyšší.
Netrvalo dlouho, a ihned po novém roce přišla pro zaměstnance tohoto řetězce další rána přímo pod pás, kdy zjistili, že toto přidání nebylo jen tak zadarmo ale stálo je to zrušení několika benefitů. Prvním z nich byly odměny za výsledky své práce a celkovou úroveň vlastních poboček, které zaměstnanci dostávali na své zaměstnanecké karty pravidelně co dva týdny. Tato suma sice mohla být nulová, ale pokud vše fungovalo jak má a prodejny plnily tržbu, zaměstnanci si měsíčně mohli přijít až na tisíc dvě stě korun. Takže suma sumárum, místo navyšování mezd o pár tisíc, proběhlo navýšení o pár mizerných stovek, jak už jsou lidé v Albertu zvyklí.
Další benefit, kterého se toto omezení dotklo byly příspěvky na pracovní večírky, které si prodejny mohly uspořádat dvakrát do roka a Ahold na tyto společenské akce přispíval dostatečnou sumou na to, aby zaměstnanci měli celý večer co pít i jíst. Z rušení tohoto bonusu lze usoudit, že Holanďan asi nebude největší fanoušek teambuildingových a společenských akcí, které tmelí kolektiv. Ve finále zaměstnancům, krom mzdy a stravenek zůstaly benefity jako příspěvky na předražené dovolené u cestovky, které si ze svých mizerných platů stejně nemohou dovolit, nebo příspěvky na penzijní spoření či zvýhodněné volání, které však u zaměstnanců nejsou až tak v oblibě a příliš je netáhnou.
„Plno zaměstnanců pracuje ve zkrácených úvazcích a zvedání platů vůbec neodpovídá nárůstu cen. V předchozích letech byli zaměstnanci odměňováni za celoroční práci vánočními prémiemi v podobě pánviček, pohádkami na DVD a dalšími věcmi, které považuji zcela za bezcenné,“ sdělila zaměstnankyně jedné z prodejen.
