Nemám nic proti vánočním trhům, stánkům s punčem, klobásám a všem těm úžasným věcem, které tam můžete konzumovat. Co ale nemám rád je spousta mačkajících se lidí. Jistě, co nemám rád, nemusí nikoho zajímat. Možná proto jsem v sobotu večer vůbec neměl vylézat ze svého pokoje. Ušetřil bych si nervy a možná i žaludek. Ještě u Prioru jsem si říkal - dobře, dneska se rozsvěcoval vánoční strom, spousta lidí se přišla podívat, dát si něco dobrého na pití, soudě dle následujícíh zkušeností- tři až čtyři litry punče, zkonzumovat pár klobás, zablokovat McDonalda, odříznout jindy velmi poklidnou a příjemnou část města od okolního světa milióny kelímků a umazaných tácků. Když jsem se ale prosekal pomyslnou džunglí většinou již velmi veselých a kolébavých spoluobčanů (ještě nebylo 9 večer), myslel jsem, že se jedná o nějaký špatný vtip. Nemám nic proti vánočním trhům, ale tohle byl hnus. Nejsem odsud, takže do toho nemám co „mluvit“, ale tam, odkud pocházím, (daleký východ u polských hranic) se podobné akce konat mohou, protože není co znesvětit, pokazit, pozvracet- s prominutím. U nás na dalekém východě totiž nemáme orloj, nemáme tam krásná náměstí a nejezdí k nám lidé z jiných měst, aby se pokochali našimi kulturními památkami. Když u pošty zakopnu o kelímek, zakleji, tak, jak to my lidé z „vychoda mame ve zvyku“. Když jsem ale svědkem toho, jak policisté probouzejí značně opilé členy „security“- ležících v nechutné směsi punče, langošů a dalších látek, jejichž popis mi má zbožnost zakazuje- několik metrů od dominantny olomouckého náměstí- nemám sílu zaklít. Jistě, trhy se konají všude, to vím i já, člověk z míst, kam dosud civilizace nedolehla. V naší vesnici- při jednom společném promítání- (náš soused Wlodzimierz je jediný, kdo má televizi)- jedná hezká paní s milým úsměvem povídala něco o tom, že by se lidé, i když pijou, měli chovat slušně.
Ona osoba velmi blízká, kterou jsem na tento pochod „vytáhl“, je naštěstí krajanka z mých rodných lesů, kde jsme na podobné hrůzy zvyklí. Asi jsem já ten divný, ale takhle si vánoční trhy (punčobraní, kebabopust, či co se to vlastně odehrává) nepředstavuji, a pokud někdy budu, tak rozhodně ne v historickém centru krásného města.