„Byla to těžká doba, ale postupně se zase dostáváme zpět do zavedeného rytmu“, tvrdí vedoucí klubu. Tomáš Neradil působí jako hlavní trenér v místním oddíle od jeho vzniku v roce 1991. Podobnou situaci však za bezmála třicet let své trenérské praxe nepamatuje. „Moje první reakce? Zděšení. Nevěděli jsme, co s námi bude, případně jak budeme fungovat v takto omezené situaci,“ hodnotí Neradil první uzavření sportovních klubů v polovině března 2020. Oddíl karate tak musel omezit veškeré sportovní aktivity na dobu neurčitou.
První uzávěra přesunula tréninky do venkovního prostředí
„Ta první karanténa ještě nebyla tak hrozná. S příchodem dubna se venku oteplilo a mohli jsme začít trénovat aspoň venku,“ říká trenér o první vlně covidu-19, která vyprázdnila veškerá sportoviště v zemi. Karatisté se do své tělocvičny vrátili až s koncem školního roku a vydrželi v nich do konce září. Poté přišlo s rázným krokem samotné město. Epidemická situace se v Bystřici pod Hostýnem začala prudce zhoršovat, a proto došlo k opětovnému uzavření tělocvičny. To nejhorší však mělo teprve přijít. „Mysleli jsme si, že se jedná o preventivní opatření a za čtrnáct dní bude všechno v pořádku. Nedovedl jsem si ani představit to, co nás čekalo na podzim,“ dodává Neradil. V říjnu se epidemická situace v celé zemi dostala do fáze, kdy vláda sáhla k plošným opatřením a znovu tak přerušila sportovní život.
Druhá vlna epidemie připoutala sportovce k počítačům
„Podzim už pro nás byl noční můrou. Oproti jaru jsme se však poučili. Tréninky venku byly v podzimních teplotách vyloučeny. Začali jsme proto zkoušet nějakou variantu online tréninků. Nebylo to ideální, ale chtěli jsme v určitém režimu pokračovat dál,“ vzpomíná na podzimní lockdown Neradil. Klub musel současně myslet i na finance klubu. „Nemohli jsme si dovolit nechat naše členské příspěvky v plné výši. Rozhodli jsme se, že roční příspěvek za členství snížíme na polovinu. Členové tedy neplatili 4000 korun, jak je běžné, ale pouze 2000 korun,“ vzpomíná Neradil na rozhodnutí o úpravě oddílového poplatku. Všichni karatisté tak trénovali své údery a kopy ze svých pokojů a před obrazovkami monitorů. Tato situace byla pro každého z nich nová. „Byla to docela zábava. Trénovat doma v pokoji bylo to nejlepší, co se dalo v dané situaci dělat. Podle toho, co mi říkali spolužáci ze školy, kteří taky sportují, jsme byli asi jediný sportovní klub, který se snažil fungovat i v době karantény. Ale po nějaké době jsem se už ale těšila zpátky do tělocvičny,“ hodnotí dobu koronavirovou čtrnáctiletá členka oddílu Kristýna Pavlasová.
Návrat na jaře a prořídnutí členské základny
Členové TJ karate Bystřice pod Hostýnem se ke standardním tréninkům mohli vrátit až na jaře roku 2021. Klub se musel potýkat s velkým množstvím nepříjemností. Kvůli koronaviru přišel jak o část financí, tak o mnoho členů klubu. Trenér Tomáš Neradil to připisuje dlouhé pauze a nedostatku motivace k dalšímu tréninku. „Přestože jsme trénovali online a dali velkou slevu na členství, došlo k výraznému úbytku našich karatistů. Nemůžeme se ale ničemu divit. Trénování u počítače není úplně to pravé. Před koronavirem nás bylo zhruba okolo stovky a teď je nás přibližně o čtyřicet méně. Musíme se s tím ale nějak poprat a doufat v lepší časy,“ sumarizuje Neradil situaci v klubu po rozvolnění protiepidemických opatření. Oddíl tak zahájil novou kapitolu svého fungování.