Ondřej Chlup 
Autoritářské režimy už od nepaměti využívají sportu jako nástroje, jak si zlepšit vlastní image. Vzpomeňme třeba na berlínskou olympiádu v roce 2036, která byla spíše přehlídka nacistického Německa než akce, která má znázorňovat jednotu bez ohledu na náboženství, národnost či rasu. Nejúspěšnějším sportovcem her se stal tehdy americký běžec tmavé pleti Jesse Owens, který vyhrál čtyři zlaté medaile. Adolf Hitler potom odmítl sportovci pogratulovat.
Podobná situace se může stát i dnes. V roce 2010 totiž rozhodl výkonný výbor FIFA, že hry v roce 2022 bude pořádat Katar. Jen málo zemí se hodí méně pro pořádání podobné akce. Hned první problém je podnebí. Mistrovství světa ve fotbale se tradičně koná v červnu a v červenci. V Kataru lze však v tyto měsíce běžně naměřit i více než 50 stupňů. Katarská vláda prvně tvrdila, že dokáže udržet pomocí technologií teplotu na stadionech pod třiceti stupni, to však za cenu obrovského plýtvání zdroji. Katar hned po udělení pořadatelství nakonec požádal o změnu data konání.
Klima je však nejmenší problém, který Katar v souvislosti s konáním mistrovství má. Prakticky celý moderní Katar vyrostl na porušovaní lidských práv a otrocké práci migrantů především z Pákistánu a Indie. Ti pracují v nevyhovujících podmínkách za minimální nebo žádnou mzdu, bezpečnost práce je sprosté slovo. Podle Amnesty International umřelo při výkon u povolání od roku 2010 více než 7000 migrantů. Všechny stadiony, na kterých se bude hrát vyrostly v posledních 10 letech a není pochyb, že při stavbě umírali lidé.
Doposud stále není jasné, jak plánuje FIFA chránit v Kataru práva fanoušků a hráčů, kteří jsou součástí LGBTQ+ komunity. V samotném Kataru je homosexualita nelegální a hrozí za ni až 3 roky vězení. Ujištění Katarské vlády, že každý bude v Kataru akceptován, pokud nebude dávat svoji sexualitu na odiv nelze brát vůbec vážně. Katarský ambasador totiž 2 týdny před začátkem turnaje prohlásil v rozhovoru konaném pro německou veřejnoprávní televizi, že homosexualita je duševní porucha. Jak by se tvářil, pokud by musel pogratulovat hráči, který by byl gay? Udělal by to vůbec nebo by podobně jako Hitler v roce 1936 odmítl? Samotná FIFA se k podobným incidentům nevyjadřuje. Prezident organizace místo toho posílá všem hráčům dopisy, ať se soustředí na fotbal, a ne na protesty.
Někteří lidé tvrdí, že politika do sportu nepatří. To, kde se koná světové mistrovství světa ve fotbale je ale čistě politické rozhodnutí. To, že FIFA zavírá před problémy oči neznamená, že by měl demokratický svět dělat to samé. Nyní je už jasné, že proběhne nejspíše nejkontroverznější velká sportovní akce za dlouhou dobu. Korupce, klimatické rozvracení planety a omezování lidských práv totiž nesmí mít ve sportu žádné místo. Je jasné, že žádný hromadný bojkot ze strany hráčů se konat nebude. Zodpovědnost vymezit se proti krokům katarské vlády tak nejspíše zůstává na nás, fanoušcích.
