Kdo během posledních dvou let nezanevřel na život v civilizaci- zaprvé, gratuluji- za druhé, nejspíše zaznamenal podivnou transformaci britské autorky J.K. Rowlingové v docela dobrou imitaci všemi milované Dolores Umbridgeové. Stejně jako nařízení této zatrpklé ministerské inspektorky, která pokrývala Bradavické chodby v pátém díle Harryho Pottera, tak přistávaly čím dál tím nesrozumitelnější tweety na spisovatelčině profilu. Abychom se drželi metafory s Dolores, znalci si možná vybaví, že pod její růžovou fasádou se nalézal bublající fialový hnus nenávisti vůči všemu jinému, obzvláště "hybridům", nebo jak by řekli oni, kentaurům.
Protože Rowlingová neměla kentaury, našla si svoje vlastní "hybridy" v podobě trans komunity, zejména pak trans žen. Jelikož je Rowlingová prokazatelně inteligentní žena, jak sama ráda připomíná, spousta lidí si myslela, že buď oni prostě nedokážou rozklíčovat autorčiny formulace, nebo ona špatně pochopila podstatu trans komunity. Člověk se jí nemůže divit. O trans lidech se v médiích začalo ve velkém psát poměrně nedávno, a upřímně, kdybych měl hrad, kam se zašít, a žil jenom on-line, taky bych v tom měl strašný guláš. I přes nejlepší úmysly mnohých spisovatelů, novinářů, mluvčích i scénáristů, se v jejich tvorbě často vyskytnou patvary jako "a they", "otázka transgenderu", "transgenderový člověk" nebo "lidé dopouštějící se trestného činu sebepoškozování". Každý se občas splete, jsme jenom lidi, tak co?
To "tak co" přijde, když se onen popleta rozhodne, že vlastně žádnou chybu neudělal, to jenom ti "genderově zmatení levičáci" mají příliš málo problémů, takže si je začali sami vytvářet, aby zůstali relevantní. Někdo by třeba v případě naší skotské spisovatelky ve věži mohl takový výrok označit za projekci. Ale ne, moc a osamělost přece nikdy nikoho nedohnaly k naprosté destrukci charakteru; za tím musí být něco jiného.
Když byl Harry Potter na vrcholu popularity, jistá část populace si přirozeně domyslela, že člověk nemůže mít takovou fantazii, aby si zvládl vymyslet celou kouzelnickou komunitu s vlastní kulturou a zákony. Přirozeně to musí znamenat, že Rowlingová píše z vlastní zkušenosti, což vede k samozřejmému úsudku, že je exkomunikovanou čarodějnicí, konkrétně novinářkou Ritou Holoubkovou.
Kdysi se jim svět vysmál, ale pokud měli pravdu, Rowlingová je Ritou Holoubkovou v domácím vězení pod dohledem mozkomorů, takže samozřejmě, že se z ní stal prázdný studený čumák produkující lobotomizované výroky jako "pokud pohlaví není skutečné, neexistuje stejnopohlavní přitažlivost", "rodící rodič", "nacisti nezabíjeli trans lidi" a podobně, namísto, aby se jako hrdá feministka věnovala boji proti skutečným hrozbám vůči všem ženám.