Tereza Stará 
Ještě v devadesátých letech byla v Česku politika ryze mužskou parketou, kdy průměr žen v poslanecké sněmovně nedosahoval ani patnácti procent a čísla byla špatná i v dalších patrech politiky. Česko je zároveň jednou z mála evropských zemí, která nikdy nepoznala premiérku či prezidentku a podobně jednobarevná je i především horní komora parlamentu, kde na celkem 81 křeslech sedí momentálně pouze 12 senátorek.
O to větším úspěchem, který se ale stále drží velmi při zemi, je současná ženská čtvrtina v poslanecké sněmovně. Kromě dalších faktorů za to dle mnoha detailních analýz vděčíme i iniciativě Zakroužkuj ženu, která Čechy vybízela ke kroužkování žen na stranických kandidátkách během parlamentních voleb v říjnu 2021 a postarala se také o osvětovou kampaň týkající se rovného zastoupení. Nesmírně důležité bylo i upozornit na samotný problém nedostatečného množství vrcholných političek v Česku, kterého si mnoho voličů všimlo právě až po úspěšné kampani.
A právě tato kampaň iniciativy o kroužkování žen leží stále mnoha Čechům v žaludku. Ve veřejném prostoru padají argumenty o diskriminaci mužské části kandidátek nebo o upřednostňování genderu na úkor schopností. Hluboko v diskusích na Facebooku pak můžeme najít i starý dobrý názor, že žena patří do kuchyně, kam ji přece muži taky nelezou. Mohlo by se až zdát, že část společnosti má z rovného zastoupení v nejmocnější české instituci strach, největším strašákem pak nejspíše zůstávají i povinné kvóty.
Právě podpora kvót, které by politikům striktně nařizovaly počet žen ve veřejných institucích, je ale v Česku poměrně malá. Samy iniciativy, které se rovným zastoupením zabývají, jsou s prosazováním kvót velmi opatrné a navrhují pouze jejich dočasné zavedení. Jedinou relevantní stranou, kterou kvóty pro ženy v politice požaduje, jsou navíc malí Zelení. O diskriminaci nebo nátlaku tedy nemůže být řeč, protože se celé kampaň odehrává pouze v osvětové a informační podobě.
Naštěstí pro nás všechny ale žádné kvóty zřejmě potřebovat nebudeme. Ačkoliv žen v politice s každými dalšími volbami, snad tedy s výjimkou těch prezidentských, přibývá, paralelně přibývá i voličů, kteří jsou se současným stavem nespokojeni. Podle průzkumu Sociologického ústavu Akademie věd z loňského roku není se zastoupením političek v rozhodovacích orgánech spokojeno 59 % procent české veřejnosti, mezi ženami jde dokonce o 77 % respondentek.
Iniciativa Zakroužkuj ženu tak v tomto ohledu mohla posloužit jako pomyslná úvodní kvóta, která voliče naučila kroužkovat kandidátky. Obrovské množství preferenčních hlasů, které v loňských volbách ženy obdržely, může navíc relevantní strany dotlačit k tomu, aby na kandidátky umisťovaly více žen. A to i na přední volitelné příčky. Nerozeběhla se tedy žádná diskriminace ani nespravedlnost. Pouze se pustila řetězová reakce, která od iniciativy Zakroužkuj ženu, přes kroužkující voliče a ženy v poslaneckých křeslech může vést až k potřebné změně v české politice, ze které budeme nakonec těžit my všichni. Muži i ženy.
