Tereza Stará 
Počet žen v českém parlamentu postupně roste, se současnými 50 poslankyněmi se jedná zatím o jejich nejvyšší zastoupení v dolní komoře. V roce 1992 ve sněmovně zasedlo pouhých 21 žen, v roce 2006 už jich ale bylo 31. V minulých poslaneckých volbách, které proběhly v roce 2017, usedlo ve sněmovně do té doby rekordních 44 poslankyň. Pokud by tento trend pokračoval, dá se předpokládat, že i současná čtvrtinová ženská základna se v příštích volbách rozšíří.
Nad budoucností žen ve vrcholné české politice se zamýšlí politolog Pavel Šaradín z olomoucké univerzity Palackého. „Jsem optimista. Nepůjde sice o překotný růst, ale nepatrně se bude procento zastoupení žen zvyšovat. Stranám bude stále trapnější nabízet jen "mužské" kandidátní listiny,“ uvádí. Šaradín patří dlouhodobě mezi zastánce vyššího počtu žen v české politice.
Přání českých voličů se částečně promítlo i do kandidátek jednotlivých stran. V posledních volbách se o poslanecké mandáty ucházelo 5258 kandidátů, z toho 1664 žen, což tvoří přes 31 % všech kandidátů. Jen o čtyři roky dříve ve volbách v roce 2017 přitom kandidující ženy tvořily pouze přes 28 % uchazečů o křeslo v dolní komoře. Stoupá tedy i samotný počet českých političek, které mají zájem se o post ve sněmovně ucházet. Tento fakt se ale příliš nepřenáší do pořadí kandidátů na jednotlivých kandidátkách. Strany často umisťují kandidující ženy až na zadní příčky na nevolitelné pozice, ze kterých tedy není reálná šance dostat se do parlamentu.
Zdroj: Fórum 50 %
I na to upozorňují aktivisté v politické iniciativě Zakroužkuj ženu. V dobrovolnické kampani se rozhodli informovat o malém zastoupení žen v českém parlamentu a o prostředcích, kterými voliči mohou tuto skutečnost změnit. Tato iniciativa, jak název napovídá, vybízí voliče ke kroužkování žen na kandidátkách. Pokud totiž některý z kandidátů dosáhne od voličů své strany 5 % preferenčních hlasů v daném kraji, přesouvá se na kandidátních listinách výše a jeho šance získat mandát se tak zvyšují. Zakroužkuj ženu chce tak tímto způsobem bojovat proti nevolitelným místům, která strany ženám mnohdy předurčily.
„Ženy a muži mají různé zkušenosti. Tu mužskou už v politice zastoupenou máme. Ta ženská častěji zahrnuje řešení péče o rodinu a zdraví, vzdělávání. Větší podíl žen ve Sněmovně znamená rozhodování, které lépe zohledňuje potřeby všech“, vysvětluje mluvčí iniciativy Johanna Nejedlová, proč vybízí ke kroužkování žen. „Není to tak, že by ženy v politice nebyly. Jsou, ale je jich málo a na kandidátkách zůstávají občas na nevolitelných pozicích – v první čtyřce se objevují zpravidla více muži. Přitom to často nevypovídá nic o jejich kvalitě, jako spíš o konexích v převážně mužském světě. Volební zákon nám umožňuje dostat je do Sněmovny právě pomocí preferenčních hlasů,“ dodává Nejedlová.
Projekt ještě před volbami získal množství známých osobností jako ambasadorů. Mezi nimi jsou i herečky Jitka Schneiderová, Ester Geislerová, Tomáš Břínek známý pod pseudonymem TMBK nebo režisér Vít Klusák. Společně s nimi iniciativa upozorňuje také na problematiku, která se týká spíše žen, ať už jde o sexuální násilí nebo mateřskou dovolenou. Těmito problémy se pak ale v praxi ve sněmovně zabývají muži, kteří mají odlišnou zkušenost. Právě ženské zkušenosti a pohled na věc je tím zásadním, co se iniciativa snaží do sněmovny dostat.
Čísla a statistiky pak potvrzují, že Češi na kroužkovací hru přistoupili. Celkem 13 současných poslankyň získalo svůj mandát díky přednostním hlasům, kdy jednoduše přeskákalo muže nad nimi. Celkově pak voliči ženám rozdali 1 215 951 preferenčních hlasů. Číslo je o to působivější, když se postaví do protikladu k roku 2017. Tehdy voliči kroužkovali ženy o polovinu méně, a to i za předpokladu, že kandidujících osob včetně žen bylo dvakrát tolik.
Podíl iniciativě Zakroužkuj ženu na úspěchu žen v posledních sněmovních volbách částečně přičítá i politolog Šaradín. „Prostřednictvím této kampaně, ale i dalších drobných iniciativ a tematizace tohoto problému v médiích jsme byli na nedostatečné zastoupení žen upozorňováni. Téma zaznívalo ve veřejném prostoru, což bylo důležité,“ vysvětluje. Zároveň ale uvádí i několik dalších spíše negativních faktorů, které podle něj mohly masivní kroužkování žen podpořit. „Mám na mysli zejména představení lídrů koalice PirSTAN, kde byla jediná žena. Řekl bych že právě fotografie z tohoto mítinku vzbudila potřebné emoce a ovlivnila kroužkování ve prospěch žen.“
Největší skokankou loňských sněmovních voleb je starostka obce Kunčice pod Ondřejníkem a povoláním fyzioterapeutka Michala Šebelová, která kandidovala v barvách STAN v rámci koalice Piráti a Starostové. Důvěru voličů získala v Moravskoslezském kraji, kde ze čtrnáctého místa vyskočila na první. Dalším skokanem z řad Starostů a nezávislých je starostka městské části Praha – Satalice Milada Voborská, která se z 16. místa na kandidátce probojovala na čtvrté. „Masivní kroužkování, které se ve výsledku dotklo i mé osoby, přisuzuji velké dehonestační kampani proti pirátům, která měla za následek obavy voličů dát jim svůj hlas jako celku. Zároveň měla patrně vliv i zmíněná iniciativa Zakroužkuj ženu. V souhrnu těch hlasů bylo hodně a mě osobně to překvapilo, nepočítala jsem s tím,“ uvádí ke svému výsledku Voborská.
„Starostky“ na kandidátních listinách přeskakovaly svoje kolegy vůbec nejvíce. Dalšími poslankyněmi za STAN, které do sněmovny vyslaly preferenční hlasy navzdory nevolitelnému místu na kandidátce, jsou i Petra Quittová z Brna, Barbora Urbánková a Věra Kovářová ze středních Čech, Hana Naiclerová z Olomoucka, Eliška Olšánková ze Zlínska, Michaela Opltová z Plzeňska, Pavla Pivoňka Vaňková z jižních Čech a Lucie Potůčková z Královéhradecka. Právě Potůčková svůj úspěch ve volbách také přičítá částečně dezinformační kampani vůči pirátům, faktorů, které k zisku jejího mandátu vedly, ale vidí více. „V rámci voličské základny STAN a pirátů je trend volit ženy. Je to možná i proto, že starostek je stále víc a lidi vidí, že to ve svých obcích dělají rády a se srdcem,“ vysvětluje si. Právě kroužkování žen na kandidátce pirátů a starostů je jednou z možných příčin brutálního vykroužkování starostů, kdy voliči Piráty s jejich čtyřmi mandáty téměř vykázali ze sněmovny. Piráti chtějí v nadcházejících komunálních volbách postavit co nejvíce kandidátek se stejným množstvím mužů i žen, aby přání kroužkujících voličů více reflektovali.
Nejsou to však pouze voliči koalice Piráti a Starostové, kteří pomohli ženám dostat se do sněmovny. Je ale potřeba upozornit na to, že kandidátům z řad stran ANO a SPD stačil k přeskočení na volitelné příčky menší počet preferenčních hlasů, protože jejich voliči zpravidla kroužkují méně. I přesto ale za ANO do sněmovny díky hlasům přeskákala jediná žena, Renata Oulehlová z Karlovarska. Zbylé poslankyně, které mandát získaly preferenčními hlasy, jsou Martina Lisová z TOP 09, co se o hlasy voličů ucházela na Vysočině a křesťanská demokratka Marie Jílková z Brna.
Zdroj: czso.cz
Ačkoliv si iniciativa Zakroužkuj ženu dala za cíl dostat do sněmovny 30 % žen, za úspěch považují i výsledných 25 %. Důležité totiž bylo i to, že se problematika žen političek dostala do společnosti v širším měřítku. „Kromě reálných čísel vnímám jako důležitou diskusi, která díky kampani proběhla v médiích a na sociálních sítích. Ačkoliv se zpočátku objevovaly stále dokola třeba tři typické komentáře (argument „a proč ne taky 50 % dřevorubkyň?,“obava z nižší kvalifikace na úkor genderu nebo domněnky o nedostatečně ostrých loktech), po pár týdnech už na ně věcně odpovídali sami čtenáři, aniž bychom do diskuse museli zasahovat,“ popisuje Matouš Turek, jeden z mluvčích iniciativy, který také za profil Zakroužkuj ženu na sítích na jednotlivé komentáře reagoval.
Z výsledných čísel a statistik vyplývá, že diskuse o ženách v politice v Česku bude v budoucnu nabírat na síle. I proto iniciativa Zakroužkuj ženu plánuje pokračovat především v rozšiřování povědomí o tematice žen v politice a možnost, kterými může občanská společnost přímo ovlivňovat politiku. Chtějí se dále zapojit i do prezidentské kampaně nebo komunikovat s politickými stranami složení volebních kandidátek. V rámci Evropy je Česká republika z pohledu zastoupení žen v politice hluboko pod průměrem. Pokud se chceme přiblížit státům západní Evropy nebo Skandinávie, je potřeba zahájit tuto diskusi co nejdříve.
