Tereza Pajdlová 
Obecně panuje přesvědčení, že kultura v médiích není natolik žádaná nebo důležitá, aby se o ní denně muselo informovat. Ve větších mediálních domů tak proto ztrácí své postavení a bývá opomíjená. Problém spočívá v ekonomickém tlaku. Pokud v médiích není dostatek financí, automaticky bývá redukována právě kultura. Byly doby, kdy kulturní rubriku zastával celý tým expertů, to se však v průběhu let poněkud změnilo. Většina kulturních redakcí se skládá z jednoho editora a velkého množství externích pracovníků, stálých pozic je tedy málo. Tak popsal situaci Miloš Hroch v rozhovoru pro ČT art.
Špatné pracovní podmínky
Většina kulturních žurnalistů je poté odkázána na život na volné noze. Nemají stálý příjem, pracovní jistotu, ani možnost kariérního růstu. Honoráře za jednotlivé články jsou vysoce podprůměrné. Například za posledních deset let se mzdy nezvýšily, proto jsou tito lidé nuceni hledat práci jinde a mnoho z nich se poté rozhoduje tuto oblast opustit úplně. Kulturní žurnalistiku pak vykonává pouze úzká skupina lidí, a i pro začínající žurnalisty je tato skutečnost značně demotivující. „Uživit se jako freelancer kulturní novinář se stává větší a větší utopií,“ říká Hroch.
Kulturní žurnalistika tak ztrácí pluralitu, navíc autoři zde nemají prostor pro prohloubení témat a nabízí pouze povrchové informace, hluboce tak klesá kvalita textů. Často také dochází k propojení s PR a mizí zde i objektivita. To celé vede k úpadku kultury jako celku. Chybí reflexe, která by mohla posouvat jak umělce, tak i čtenáře. Přitom je to právě kultura, která naplňuje lidské životy a nese v sobě kouzlo bytí. Rozvíjí vnímání světa a poskytuje člověku osobní růst. O důležitosti kultury není pochyb, je otázkou, proč se o ní v našich médiích píše tak málo.
Přijde změna?
Proti tomuto úpadku aktivně bojuje kromě Miloše Hrocha také Táňa Zabloudilová, která spolu s dalšími kolegy*němi začíná o problému mluvit a upozorňuje tak na něj. Poskytují médiím rozhovory a snaží se získat pozornost veřejnosti. První veřejná debata Nadšením nájem nezaplatíš o podmínkách v kulturní žurnalistice se uskutečnila v Praze už 18. dubna. Pomoct by měl tzv. status umělce, který má být do konce roku 2023 nově vytvořen v rámci národního plánu obnovy. Ten se objevil už za covidu, kdy si o něj mohli zažádat lidé s umělecky zaměřeným povoláním, když bylo kvůli karanténě nutné rušit kulturní akce. Měl by zajišťovat finanční podporu a odstranit mimosezonní výpadky uměleckých příjmů. Status umělce zatím v Česku nemá stálou podobu, v mnoha státech funguje jinak, liší se způsob podpory i to, komu bývá poskytována. Například v Německu pod něj však spadají i kulturní žurnalisté.
