Kniha Lesní lišky a další znepokojivé příběhy rozhodně není tuctovou sbírkou. Jak už sám název knihy napovídá, povídky jsou opravdu zajímavé, nevšední, znepokojivé. Jsou plné kouzel, nenadálých událostí a stříbrných lišek, kterým není radno dívat se do očí. Každý příběh obsahuje pointu, ať už je více, či méně skryta.
Ačkoliv v souhrnu považuji knihu za velice zdařilou, musím uznat, že má i své slabší části, některé povídky zcela převyšují ty ostatní. Pokud bych měla vybrat jednu nejzajímavější, byla by to povídka Transit, jejíž autorkou je Johanna Sinisalová. Tento příběh má všechno – gradaci, výraznou pointu, autistickou dívku, feťáka i delfíny. Sinisalová píše poutavě, přesto s lehkostí a její tvorba je zajímavá nejen oslnivým příběhem, ale i svou formou. Jak už jsem předeslala, bohužel ne všechny povídky dosahují její kvality. Někdy jsem měla pocit, že se autoři snad až příliš snaží, aby čtenář z jejich tvorby vycítil pach mystické zajímavosti.
Pokud mám knihu hodnotit jako celek, musím říci, že rozhodně stojí za přečtení. Pokud jste se doposud s „finským podivnem“ nesetkali, myslím, že právě Lesní lišky mohou být vhodným okénkem, jehož prostřednictvím do tohoto zvláštního světa můžete nahlédnout.