Sandra Grošková 
Japonské manga komiksy, čtené zprava doleva, se v Česku začaly prosazovat na přelomu tisíciletí. Dlouho předtím byly dostupné pouze v angličtině. Nakladatelství CREW se u nás však mangy ujalo a pomohlo jí rozšířit mezi širší publikum. Dnes si čtenáři mohou pořídit slavné tituly jako např. Naruto, One Piece nebo Útok titánů v českém překladu velmi snadno. Pravidelně vycházejí nové série, avšak nakladatelství neopomíná pokračovat v těch započatých. Manga tituly se totiž neštítí mít i dvouciferný počet dílů.
„O mangu jsme usilovali hodně dlouho, v podstatě od úplných počátků nakladatelství, což byl konec devadesátých let,“ říká Jiří Pavlovský, šéfredaktor v nakladatelství CREW, které získalo právo na překlad a vydávání mang až v roce 2011. „Jenže podmínky pro získání manga komiksů nejsou zrovna snadné a člověk si to opravdu musí zasloužit.“
Jedním z hlavních důvodů, proč se manga stala tak populární, je i její propojení s anime, animovanými seriály, které jsou často adaptací úspěšných komiksů. Díky streamovacím platformám jako Netflix nebo Crunchyroll se anime dostává k novým divákům, kteří následně sáhnou i po komiksové předloze.
Když japonština klade odpor
Překládat mangu však nelze považovat za jednoduchý úkol. Japonština má tři abecedy, často využívá symboliku a slovní hříčky, jež je občas velmi obtížné převést do češtiny. „Japonština je bohatá na zvukomalebná slova, která vystihují i stavy a emoce. Když je třeba přeložit nikoniko (úsměv), dochází češtině dech,“ říká překladatelka Anna Křivánková.
Překladatelé navíc často bojují s omezeným prostorem v bublinách. „Veškeré problémy při překládání mangy vychází z povahy japonského jazyka. Často se stává, že přeložená věta je o dost delší než ta původní, protože v japonštině stačilo k jejímu zápisu několik znaků, zatímco v latince zabere mnohem více místa,“ doplňuje Křivánková.
Česká manga komunita
Manga však není jen o čtení. Důkazem tomu může být i aktivní komunita fanoušků, která se okolo ní s postupem času vybudovala. Vznikly festivaly jako Animefest, Advík nebo Comic Con Prague, kde se fanoušci mohou scházet. Cosplayeři se oblékají za své oblíbené postavy, rozšiřují se diskuze na sociálních sítích. Objevují se však i amatérské překlady neoficiálně dostupných sérií. Většina knihkupectví přešla z pouhých poliček, kde dříve nabízela pouze ty nejznámější tituly, k sekcím věnovaným výhradně manze.
I když se v Japonsku některé příběhy blíží ke konci, v Česku manga boom rozhodně nekončí. Už dávno se nejedná jen o exotickou kuriozitu. Manga se stala součástí kulturního mainstreamu.
