Kateřina Lorenzová I Městské divadlo Brno ve své historii zařadilo několik představení z pera legendárního Angličana a vždy se snažilo přinést něco zajímavého, čím by překvapilo své diváky. Od roku 1993 se na brněnské scéně vystřídalo 10 představení podle her Williama Shakespeara. Nechyběly nejznámější kusy, jako jsou Romeo a Julie nebo Othello, stejně tak předvedli i méně známé hry.
Sedm Shakespearů minulosti
Hned v roce 1993 vznikla inscenace Julius Caesar v režii Gregoryho Abelse. Hrálo se podle překladu Jiřího Joska, jehož prací využívá divadlo i dnes a až na dvě výjimky spojuje všechna brněnská shakespearovská představení. Z tehdejšího obsazení je možné zmínit Jiřího Tomka jako Caesara a Karla Janského v roli Antonia.
Tragický příběh mouřenína Othella a jeho věrné ženy Desdemony se poprvé na jevišti Městského divadla objevil 29. května 1996. Tentokrát soubor hrál podle překladu Antonína Přidala a pod režijním dohledem Zdeňka Černína. Ústřední manželskou dvojici ztvárnili Zdeněk Junák a Alena Antalová. Po příběhu jedné nešťastné lásky následoval hned další a rovnou ten nejikoničtější. Na konci dubna roku 1999 proběhla premiéra příběhu o věčné lásce Romea a Julie. Režisér Stanislav Moša opět sáhl po přeloženém textu od Jiří Josky. Dalším do budoucna známým jménem je kostýmní výtvarnice Andrea Kučerová. V rolích milenců se alternovala čtveřice Petr Gazdík, Petr Štěpán, Markéta Sedláčková a Jana Tabrea.
Jednačtyřiceti uvedení se dočkala zpěvohra v režii Jany Kališové Marná lásky snaha. Tato Shakespearova komedie se uvádí na divadelních prknech ne tak často, jak by si zasloužila.
Strasti navarrského krále a jeho tří dvořanů v textu přeloženém Martinem Hilským, doplňovala netradičně hudba Wolfganga Amadea Mozarta.
Komplikovaný život anglického krále Jindřicha VIII. a dvojice jeho prvních manželek prozkoumala stejnojmenná inscenace v roce 2004. Spoluautorem historické hry je John Fletcher. V recenzi inscenace Stanislava Moši pro Český rozhlas se David Kroča zmiňuje i o netradičních kostýmech. „Na scéně Jaroslava Milfajta jsou jen plechem potažené sloupy a dva propojené královské trůny, v nichž se jako v zrcadlech odrážejí pokřivené siluety aktérů. Tradiční symboliky barev, zvláště červené, černé a bílé, využívají kostýmy Andrey Kučerové. Každá postava má na sobě dlouhý kožený plášť a pod ním pletenou halenu ve stejném barevném odstínu, což působí až jakousi permanentní noblesou,“ popisuje Kroča.
Pohádková činohra Bouře pak jako první nemuzikálové dílo prověřila v roce 2005 novou brněnskou Hudební scénu. Představení, ve kterém se publiku představily stálice divadla Zdeněk Junák, Igor Ondříček, či Martin Havelka v hudebním doprovodu Davida Rottera připravil režisér Zdeněk Černín. Skupinu už dohraných představení uzavírá Večer tříkrálový aneb Cokoli chcete v režijním pojetí Romana Poláka. Naposledy se zamotaná komedie na jevišti brněnského divadla objevila 31. května 2010. Ve Večeru tříkrálovém si divák doopravdy našel, co chtěl, ať už to byla láska, komické křepčení či pomíjivé mládí. O tom, že jde představení přímo k širokému a rozmanitému publiku nastínil David Fadinger ve své recenzi pro Literární noviny. „Obloukem, míjejícím interpretační klišé, postmoderní hříčky i intelektuální experimenty, vracejí inscenátoři jednoho z největších klasiků masám, jež ho objevují čtvrté století, “ píše Fadinger.
Poslední trojice: Šajlok, Lear a Petrucciova derniéra
Petruccio naposledy zkrotil svoji Kateřinu 3. února tohoto roku. Inscenace komedie Zkrocení zlé ženy režiséra a herce Stanislava Slováka dlouho bavila diváky svou bezprostředností, výstředností a rozverností. Ústřední dvojice v podání Radky Coufalové a Martina Havelky předváděla doslova psí kusy. I díky scéně Jaroslava Milfajta se nedala inscenaci upřít originalita. „Nechceme modernu za každou cenu. K legendárním hrám, jako jsou ty od Shakespeara, přistupujeme s pokorou,“ řekla k moderním tendencím tisková mluvčí Městského divadla Brno Lenka Pazourková.
Benátského kupce a Krále Leara má divadlo stále v repertoáru, tyto dvě představení spojuje o něco více prvků než tituly minulé. „Poslední dvě inscenace byly provázané postavou Boleslava
Polívky i hudbou Zdenka Merty, která je zcela nová. Chceme, aby to bylo naše původní, i to nám pomáhá diváka vtáhnout do inscenace, “ uvedla Pazourková. A provázanost nekončí jen hudbou stejný je i režisér Stanislav Moša, kostýmní výtvarnice Andrea Kučerová, překladatel Jiří Josek nebo scénograf Christoph Weyers.
Benátského kupce uvádí brněnská scéna od dubna 2014. V hlavní roli Žida Šajloka exceluje Boleslav Polívka. Zdůrazňovaná je i podoba scény od Weyerse. „Na jevišti při Benátském kupci je 10 tisíc litrů vody. A při křtu se celý Šajlok (Boleslav Polívka) ponoří do vody, “ popsala náročnou scénu Pazourková. Další zajímavostí je i fakt, že pro Benátského kupce udělal Jiří Josek zcela nový překlad.
Poslední a nejaktuálnější hrou, která se představila na jevišti Městského divadla, je Král Lear. Inscenace o šíleném králi a jeho dcerách je od své premiéry 14. listopadu loňského roku téměř stále vyprodaná. Vrchol Shakespearových tragédií ve zpracování Městského divadla láká své návštěvníky především na Boleslava Polívku, který se osvědčil v Benátském kupci. Výraznou složkou Krále Leara je i hudební doprovod, na kterém se Zdenkem Mertou spolupracoval i Tomáš Cvejn. „U krále Leara je zajímavostí, třeba živý hudební doprovod. Hudebníci jsou přímo na scéně, “ podotkla Pazourková. Že klasické hry přitahují publikum, dokazují i sociální sítě. „. Chceme být s diváky v kontaktu, proto vkládáme na naše facebookové stránky třeba alternace na představení. Míváme tam i spoustu pozitivních ohlasů a lidé tam píší i svoje zážitky z představení, “ doplnila Pazourková.
I v příští sezóně čeká brněnskou scénu kontakt se Shakespearem. Tentokrát se ale nebude jednat přímo o jeho hru, nýbrž o divadelní adaptaci oscarového filmu Zamilovaný Shakespeare. Romantická komedie bude mít premiéru 12. listopadu pod stejným názvem. Režie se ujme Stanislav Slovák a zajímavostí může být i to, že půjde o úplnou premiéru na evropském kontinentu. Diváci se můžou znovu těšit na setkání s velikánem, jehož zná snad každý. William Shakespeare je jednoduše navždy živou legendou.
