Václav Kosař 
Æther Realm
Večer zahájilo melodicko-deathmetalové uskupení Æther Realm. Čtveřice Američanů si okamžitě získala, už v tu dobu vcelku početné, publikum. Již při nástupu z nich byla cítit neskutečná energie, kterou okamžitě přenesli i do davu, a to obzvlášť, když zpěvák vybídl k moshpitu, který prakticky do posledního tónu neustal. Celý, zhruba třičtvrtěhodinový, koncert kapela výborně komunikovala s publikem a bylo vidět, že jsou extrémně nadšení, mimo jiné i z toho, že mohou být jako předkapela pro Avatar, kterým i několikrát během setu poděkovali. A i publikum bylo po jejich přehlídce tvrdých riffů a neskutečných melodií výborně naladěno na hlavní chod večera. Jediné, co by se dalo koncertu trochu vyčíst, byl horší zvuk, ale naštěstí to nebyla taková hrůza, aby to úplně zkazilo zážitek z koncertu.
Avatar
Švédští metalisté jezdí do Česka pravidelně. Poprvé zde byli, když představovali, doteď výbornou, desku Hail the Apocalypse. A každou další návštěvou jsou ve větších a větších sálech. Naposledy hráli v Brně pro nějakých 1200 lidí, teď v Praze hráli pro zhruba dvojnásobek. Je dobře, že se o nich při každé návštěvě dozvídá víc a víc lidí. Energie a schopnost přivést lidi do varu, je každým rokem lepší a lepší. A ani letos tomu nebylo jinak. Od začátku do konce bylo vidět a slyšet, že si návštěvy Česka neskutečně užívají. Navíc byli, na rozdíl od předkapely, i perfektně nazvučení, takže byl zážitek o to silnější.
Po intru k příhodně zvolené písni Beware of the Clown od The Damned nastoupil samotný metalový cirkus, se svým dvorním klaunem Johannesem Eckerströmem v čele. Samotný set započali s Dance Devil Dance, a už v tu chvíli bylo jasné, že tohle bude neskutečný a pekelný zážitek. Na první song navázali, fanoušky oblíbenou klasikou, The Eagle Has Landed, po níž přišel návrat k novějšímu materiálu, nejprve přišlo na řadu Valley of Disease, a následoval Chimp Mosh Pit, do čehož se také téměř třetina parketu proměnila. Po těchto nových peckách se opět vrátili ke starším songům, které zná každý fanoušek Avatar. Nejprve se celý sál ponořil do červené s Paint Me Red a hned poté následoval nejznámější song kapely, Bloody Angel, u kterého jasně ukázali, proč jsou Avatar speciální, a jak si celé uskupení výborně sedne. Po tomto pekelném úvodu přišla na řadu o něco klidnější, ale stále energií nabitá, část, kterou skupina odstartovala s Puppet Show, během něhož se Eckerström podíval až na balkón za fanoušky, kde se ještě více vžil do role klauna. Nejprve dělal postavičky a zvířátka z balónků a mimickým humorem bavil dav a následně si střihl i sólo na trombón. Po následujících dvou písních When the Snow Lies Red a Do You Feel in Control? se oba kytaristé, Jonas „Kungen“ Jarlsby a Tim Öhrström, ponořili do jakési guitar battle, při které ukázali veškerý svůj um. Poté se opět ke slovu dostal hororový klaun Eckerström a se zvráceným humorem sobě vlastním si pohrával s balónky, zatímco začala hrát bomba jménem Black Waltz. Následovala nejpomalejší, nejklidnější a nejemotivnější píseň kapely, metalová balada Tower, při které klaun ukázal, že má i něžnou stránku. Celá píseň je umocněna tím, že je celá odehrána na piano. Ale to by nebyli Avatar, kdyby zůstalo u klidu. Posledních několik písní byla jedna řežba za druhou. Nejprve přišel na řadu industriální Colossus, na který navázali podobně syrovou a tvrdou písní Let it Burn. Když zazněli první tóny Statue of the King, nastal čas se poklonit králi Kungenovi, což také většina sálu udělala. Zhruba na 15 vteřin, pak se vše vrátilo do zajetých kolejí a sál se opět proměnil v opičáky ve výběhu (nebo v moshpitu). Jako přídavek byly dvě písně. Nejprve skupina publiku připomněla, jak budou vnímáni ostatními lidmi cestou domů se Smells Like a Freakshow a set zakončili poslední pořádnou peckou s příhodným názvem Hail the Apocalypse, která byla perfektním zakončením neskutečného večera.
Celkový zážitek z koncertu byl neskutečný. Ať už z předkapely, kde byla jediná výtka horší zvuk, tak i z hlavního taháku, při kterém byl již zvuk perfektní. Avatar ukázali, proč v současné době stoupá jejich popularita. Předvedli výborný mix nových songů a starších klasik a ukázali, že umí přitvrdit, pobavit, a dokonce i dojmout. Hlavně to ale byla řežba, jak se na pořádnou metalovou show sluší a patří. A nikdo, kdo má podobný žánr hudby rád, by si neměl příští koncerty ujít.
