Eva Pudová Začít s tímto neobvyklým hobby, které se rychle šíří světem je jednoduché. Po zaregistrování na oficiálních internetových stránkách postcrossingu, vyplnění adresy a profilu, si vylosujete adresu náhodného člena kdekoliv na světě, kterému pošlete pohlednici. Ze začátku můžete mít maximálně pět pohlednic cestujících ve stejný čas. Když je pohled příjemcem zaregistrovaný, některý ze členů vám pošle pohled. Počet pohledů, které smějí souběžně cestovat, se navyšuje s počtem odeslaných pohlednic.
V současné době, osm let od vzniku projektu, má postcrossing přes 400 tisíc členů v 216 státech světa. Mezi nejaktivnější patří postcosseři z Německa, USA, Nizozemí a Ruska. Česká republika se s osmi tisíci členy a tři sta třiceti tisíci poslanými pohlednici pohybuje na desátém až čtrnáctém místě. Postcrossing je oblíbená činnost mezi sběrateli pohlednic či známek a skrze něj se můžete dozvědět prakticky cokoliv o čemkoliv nebo si najít penpal kamaráda. Dokazuje to i odpověď Kristýny, studentky speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého. „Líbí se mi, že můžu takovou maličkostí, jako je pohled, zlepšit někomu den. Ráda komunikuji s lidmi psanou formou, našla jsem si přes PC i několik penpalek, se kterými si dopisuji. A málem bych zapomněla, líbí se mi, že jsem se díky PC donutila k procvičování angličtiny.“
I když Česká pošta v srpnu 2013 zdražila poštovné, nebo respektive zrušila pohlednicovou kategorii do 20 gramů, českých postcrosserů přibývá. Osm a půl tisíce lidí v průběhu osmi let vyslalo do světa tři sta padesát tisíc pohlednic. „Z finančních důvodů posílám pohledy jen občas, přece jen to při vyšších počtech leze dost do peněz,“ přiznala Hanka, studentka anglistiky a japanistiky.
V dnešní uspěchané době, kdy jsou e-maily samozřejmostí a poštovní schránky plní reklama a výpisy nejrůznějšího druhu, nám úsměv na rtech dokáže vykouzlit i něco tak obyčejného a skoro zapomenutého jako je pohled, který vypráví příběh.
