Sandra Štrejlová 
Program byl plně nabitý již od pátečního odpoledne. Každý po příjezdu dostal tematický hrníček i se srazovou nálepkou a první nedočkavci si mohli splnit některou ze soutěží, jako byla Fantomasova rychlá ruka (pexeso), Vědomostní test nebo Návrat do dětských let (auto na dálkové ovládání a zvládnutí dané trasy v jídelně). Všechny disciplíny účastníci museli splnit na čas, jelikož nad nimi stáli pořadatelé David a Alena Ludvíkovi, kteří na vše pečlivě dohlíželi. Poté co se slunce přehouplo přes vrcholky Jeseníků nastal uvolněný večer, plný smíchu, dobrého jídla a kapky alkoholu.
V průběhu dopoledne postupně následovaly prohlídky aut nově příchozích opozdilců, a přátelské porovnávání, které auto je hezčí a čistší. Pořadatelé zařídili předváděcí jízdu ve voze Citroën C4 Cactus, a tak se kdokoliv ze zúčastněných mohl ještě před obědem projet a otestovat, popřípadě zauvažovat nad koupí nového vozu. Všichni nadšenci se sešli u společného obědu, po kterém se účastníci odebrali ke svým autům a vyrazili na tzv. spanilou jízdu krajinou. Během cesty se troubilo, mávalo a také nechybělo ani vyfocení celé kolony. Po příjezdu na určené parkoviště následovala „Jízda zručnosti," „Kutálení kola" a odjezd na poslední disciplínu s názvem „Cestou Necestou." Všichni účastníci museli projet trasu podle mapy, kterou pořadatelé vymysleli a během cesty zapsat zajímavá místa, která dostali na fotkách a jejich úkolem bylo tato zákoutí najít. Někteří disciplínu zvládli, jiní zabloudili, ale nakonec všichni dorazili úspěšně do cíle. Večer všichni nedočkavě očekávali vyhlášení výsledků. Ti nejúspěšnější kromě diplomu získali také pohár, druhé a třetí místo odměnili pořadatelé medailí. Následovala tombola, v níž každý mohl vyhrát propisku s logem srazu, tematický hrníček, drobnou výbavu do auta, ale hlavně tričko s logem Citroën. Na hotelu pobývali tou dobou i fanoušci velkých strojů značky Harley Davidson, a tak bylo o zábavu i hluk postaráno. Po ukončení tomboly někteří účastníci sraz opustili a zbytek pořádně oslavil poslední společný večer.
Nedělní ráno bylo poněkud smutnější než to předešlé. Poté co se zbylí účastníci společně nasnídali, přišel čas se rozloučit a pak už nezbývalo nic jiného, než se rozjet do svých domovů a počkat si na příští sraz.
