Veronika Turková 
Dle Českého statistického úřadu jsou genderové role jsou souborem zjevných i skrytých pravidel, které definují, jaké chování, myšlení, cítění i oblečení či forma partnerských vztahů je adekvátní pro zastoupení jednoho či druhého pohlaví. Žena běžně zastupuje roli v domácnosti, péči o děti a podobně. Muž následně zaopatřuje finanční stránku a fyzicky náročné úkony. Genderové role nacházíme jak v rodinných oblastech, tak i v zaměstnání nebo vzdělávacím systému.
Jaký je rozdíl mezi genderem a pohlavím?
Český statistický úřad vykládá teorii pohlaví a genderu následovně. Pohlaví je určitá biologická vlastnost, která odlišuje muže a ženu. Odlišnosti se primárně týkají pohlavních orgánů a reprodukčních dispozic. Naproti tomu stojí gender, který můžeme jiným slovem nazvat sociální pohlaví. Na rozdíl od pohlaví, které je chápáno primárně jako biologický aspekt, je gender pojmem kulturní charakteristiky a odkazuje na sociální rozdíly mezi mužem a ženou. Tyto role se můžou časem měnit a významně se liší dle kulturních oblastí a také vývojem dané společnosti. Naše sociální pohlaví se tedy nemusí shodovat s tím biologickým. Genderové stereotypy nás často utvrzují v tom, jak lidé nesouhlasí s vybočením ze zajetých kolejí a často jsou mužské a ženské vlastnosti až příliš zevšeobecňovány.
Svůj názor na danou problematiku nám sděluje také Markéta Mohrová, žena na mateřské dovolené, která svého rok a půl starého syna nevede cestou běžné výchovy. Snaží se mu již od útlého věku vštěpovat, že jeho vnitřní cítění je zcela normální. A také striktní rozdělení na ženské a mužské vlastnosti je neadekvátní k dnešní pokročilé době. „Nevyhraňuji se názorům vychovávat své dítě podle režimu nastaveného našimi prarodiči a zároveň nejsem tak pokročilá matka, abych po vzoru různých lidí ze showbyznysu, nazývala svého syna „to“, uvádí Markéta.
Při navštěvování heren pro děti vídá hračky zaměřené jak pro holky, tak pro kluky. Běžně si děti hrají s tím, co je přitahuje a co například znají i z domova. „Stereotyp, že kluky více baví auta nebo vlaky je již za námi. Pokud by si můj syn chtěl hrát s panenkou, rozhodně bych mu to nezakazovala,“ dodává Markéta, jež se pohybuje často ve skupinách dětí. Uvádí, že vše je především o pohledu rodiče. „Osobně nepovažuji genderově neutrální výchovu za jakýsi výmysl dnešní doby, jak se můžeme dočíst různě po fórech. Sama jsem se nesetkala s extrémními případy, kdy by rodič nazýval své dítě nebinárně. Myslím si však, že se takto mohla cítit spousta lidí již dříve. Ani jako žena ani jako muž. Akorát jsme k tomu museli dospět,“ říká Markéta. Své tvrzení doplňuje tím, že společnost nebyla dříve natolik tolerantní, jako je nyní.
V dnešní době máme svobodu říct co si myslíme i nahlas. Často nás ale ovládá strach, co si o nás řeknou ostatní. Strach z toho, co si myslí někdo jiný nás může v některých situacích ovládat. „To je podle mě špatně. Pokud se zaměřujeme pouze na názory ostatních, nedáváme prostor dítěti, které zkouší, hledá a vnímá okolí jinak než my. Pro mě je opravdu důležitější to, co chce on než to, co si řeknou jiné matky na písku. Neříkám mu soustavně jen ty můj chlapečku. Chci, aby věděl, jaké má možnosti. Pokud bude mít rád holky, kluky nebo stromy, budu ho podporovat ve všem, pro co se rozhodne. Zároveň ho už nyní vedu k tomu, že je normální, pokud se někdo takhle cítí, a je zcela normální, pokud se tak cítí on. Je to zkrátka chemický koktejl, který máme v hlavě,“ tvrdí Markéta.
Genderové role a stereotypy
Ve společnosti nacházíme řadu stereotypů a genderových rolí. Jako stereotyp si můžeme vyložit zaujaté předpoklady, které se týkají především vlastností ve společnosti. Jeden z častých stereotypů je, že muži nepláčou. Tací muži mohou být nazýváni zženštilými a svou roli zde později hraje i diskriminace. „To samozřejmě není v pořádku, kluci můžou brečet stejně jako holky. Představy typu, bojím se, aby nebyl moc zženštilý a nestal se pak z něho gay, nechápu. Samozřejmě, že to následně vyvolá paniku, jak mu v tom zabránit. Ale tyto myšlenky jsou vyvolané pouze společností a tím, že se neustále musíme s každým srovnávat. Věřím, že svou výchovou ovlivníme naše děti natolik, aby ve společenských stereotypech dál nepokračovali,“ uvádí Markéta.
Mezi stereotyp, který je v dnešní době na ústupu, bychom mohli zařadit i výběr barev oblečení. Modrá pro chlapce a růžová pro dívky. Dle Markéty se nám tento fakt ve společnosti však daří odbourávat a nahradit barevnou škálu spíše neutrálními barvami.
Celebrity a jejich výchova
Jako člověk si hledáme vzory. Ve sportu, ve vaření a koneckonců i ve výchově. To, jak se slavní lidé kolem nás chovají, může ovlivnit i způsob našeho rozhodnutí. Světoznámá zpěvačka Pink, se netají tím, že své děti nechce vést ve stereotypní výchově a uvádí svou domácnost jako domov „bez nálepek“. Sama věří, že časem bude celá společnost neutrální a velmi ji potěšilo, když objevila toalety bez určeného pohlaví. Svůj názor na projevy v České republice říká i Markéta: „Když nemají lidé například vzory ve svých rodičích, hned se to na nich podepíše. Ten ztracený vzor musí následně hledat jinde. Nemyslím si však, že v České republice propadneme tomuto stylu výchovy a hojně budeme říkat o svých dětech, že jsou genderově neutrální.“
