Jan Krejcar 
Celou akci pořádá Asociace pro mezinárodní otázky, přičemž PSS je jen malou částí toho, co celá organizace dělá. Nicméně…
Díky nezanedbatelné podpoře naší katedry žurnalistiky jsem se mohl na summit v září přihlásit, stále mě ale od samotné účasti na projektu dělila dlouhá cesta. Výběr preferovaných zemí, napsání dvou esejí na evropská témata, a pak jen dlouhé čekání na to, zda budu nakonec přijat. A zadařilo se. Po Litvě v předloňském roce a Lotyšsku loni mě letos čekalo Rumunsko. Takže Dacie, chudoba, demonstrace každý týden, kolabující vláda, Turecko na východě a Rusko je za humny.
Po sérii pěti workshopů, na nichž si účastníci procvičí rétorické schopnosti, kritické myšlení či psaní odborných textů v podobě stanovisek přišel týden T. Závěrečná konference v Kongresovém centru Praha, před kterou ale většina účastníků mohla navštívit reálné ambasády, pohovořit s velvyslanci a dotázat se je na body, které se měly na konferenci probírat.
Závěrečná konference přinesla zajímavá témata...
Na summitu jsou celkem čtyři jednací modely. OSN a NATO pro středoškoláky, EU a OBSE pro vysokoškoláky. A právě v modelu Rady ministrů EU jsem letos reprezentoval osoby rumunských ministrů financí, obrany a práce a sociálních věcí.
Na konferenci jsou vždy tři body agendy. Letos se probírala Společná bezpečnostní a obranná politika (SBOP), Procedura nadměrného deficitu při porušení pravidel Paktu stability a růstu, a v neposlední řadě i Směrnice o mzdách vyslaných pracovníků.
Tři dny nabité jednáními nakonec přinesly čtyři schválené dokumenty, kdy jsme se společně shodli na odpuštění pokut Portugalsku a Španělsku, řešení fiktivní krize v Bosně a Hercegovině a budoucnosti SBOP.
… a nejchudší státy si odnesly největší úspěch
Za největší vítězství lze považovat protlačení pozměňovacího návrhu do SBOP, který vyzýval k urychlenému přijetí Rumunska a Bulharska do oblasti Schengenského prostoru. Tedy věc, kterou považuji za ohromné osobní vítězství, protože se tento úkon zatím reálným politikům nepodařil.
I jinak mělo Rumunsko nezanedbatelný vliv, zastupuje totiž skoro 4 % občanů EU, což je prakticky dvojnásobek počtu občanů České republiky. Zároveň patří mezi největší propagátory společné armády EU.
Na druhou stranu ale Rumunsko náleží mezi státy, kde si lidé vydělají nejméně peněz, díky čemuž se vžil pojem rumunský zemědělec, který zastupuje osobu z chudého státu, který míří za lepším do bohatších států.
V neposlední řadě se i účastníci mohou poučit z demokracie. Pro návrh jednoho dokumentu hlasovalo devatenáct států, čtyři byly proti a pět se jich zdrželo. I přesto byl ale návrh zamítnut, protože čtyři státy (Francie, Německo, Velká Británie, Irsko) proti zastupovaly 42,82 % občanů EU. Oproti tomu devatenáct států dalo dohromady „jen“ 42,09 %.
Summit není jen akce, je to životní styl
Každá příležitost ke zlepšení vlastních znalostí je dobrá. A ač jí věnujete své vlastní volno, jednou se vám bohatě vrátí. Pražský studentský summit (a jiné debatní simulace) přináší hodně do životů všech účastníků, kteří se chtějí vzdělávat. Člověk díky summitu získá nadhled, naučí se lépe mluvit na veřejnosti a dostane se do velmi zajímavých situací.
Summitem člověk žije i v měsíce, kdy se nekoná. Vnímá trochu jinak věci okolo státu, který zastupuje. Rumunské korupční aféry, půtky mezi prezidentem Iohannisem a premiérem Grindeau nebo řada rumunských obyvatel, pracujících u nás, sice moc lidí u nás nezajímá, ale doma jsme se o nich vydrželi bavit dlouhé hodiny.
Je to zkrátka příležitost získat úplně jiný pohled na věc. A toho bychom si v této době měli hledět především, ne pouze konzumovat informace z jednoho zdroje.
