Tereza Stuchlíková 
Pro posouzení obezity se momentálně využívá index tělesné hmotnosti (BMI) = hmotnost [kg] / (tělesná výška [m])2. BMI větší než 25 se klasifikuje jako nadváha, BMI 25 – 30 jako preobezita a BMI větší než 30 jako obezita. V roce 2019 zemřelo odhadem 5 milionu lidí na nemoci zapříčiněné zvýšeným BMI.
Nadváha a obezita s sebou přirozeně nesou riziko vzniku mnohých onemocnění, kardiovaskulárních chorob, poruch pohybového aparátu, rakoviny nebo cukrovky. Míra výskytu právě cukrovky 2. typu se podle WHO od roku 1980 na celém světě zčtyřnásobila. Podle Barbory Mackové ze Státního zdravotního ústavu (SZÚ) představují náklady na léčbu komplikací spojených s obezitou v ČR zhruba 30 miliard korun ročně.
Obezita se stále častěji vyskytuje také u dětí a dospívajících. Od roku 1996 celosvětově vzrostl podíl dětí s nadváhou z 10 % na 25 %. Každé sedmé dítě v ČR je obézní a 4 % z nich dokonce trpí monstrózní obezitou. Obezita v dětství je spojena s celou řadou zdravotních komplikací a zvýšeným rizikem předčasného vzniku souvisejících onemocnění. Děti a dospívající s obezitou mají také vysokou pravděpodobnost, že si ponesou obezitu a nezdravé návyky do dospělosti.
„Patrný je ze statistik i socioekonomický vliv. Děti z horších poměrů se hýbou méně než jejich lépe situovaní vrstevníci. Dítě, které se narodí do hůře situované rodiny, čelí téměř trojnásobně vyššímu riziku, že bude trpět obezitou, než ty z bohatších poměrů,“ dodává Marie Nejedlá ze SZÚ.
Děti a dospívající by ideálně měli strávit alespoň hodinu denně pohybovou aktivitou. Mírnější kritérium však splňují i ty děti, které se nějaké pohybové aktivitě věnují alespoň 5 x týdně. To v ČR splňuje asi 50 % chlapců a 40 % dívek. Dospělý člověk by se pak měl správně věnovat pravidelné fyzické aktivitě alespoň 2 a půl hodiny týdně.
