Nechováme se k trenérům tak trochu jako k botám? Ty také obvykle používáme jen omezenou dobu a po první blátivé procházce je rychle vyměníme, ačkoli by ještě pár let mohly sloužit. Hned tři týmy v uplynulé sezóně „přezouvaly“ minimálně dvakrát. Absolutním rekordmanem je v tomto ohledu Karviná, která vystřídala během jedné sezóny dokonce čtyři různé trenéry.
Před minulou sezónou angažovala Mladá Boleslav do pozice trenéra Marka Kuliče s vizí do budoucnosti. Peru, které psalo pohádku o šanci pro začínajícího trenéra, který by mohl pracovat koncepčně a dlouhodobě, však vyschnul inkoust ještě před dopsáním první kapitoly. Kulič si zabalil kufry po prvním půlroce. V zahraničí není neobvyklé poskytnout trenérovi více času a podržet jej i přes počáteční neúspěch. Guardiola trénuje City osm let, Klopp v Liverpoolu končí po devíti letech. Legendární manažeři Wenger a Ferguson vedli své týmy více než dvacet let.
Úvodní statistika pokrývala pouze uplynulou sezónu. Pokud se podíváme jen o kousek dál, z aktuálních čtrnácti týmů má pouze pět z nich stejného trenéra, kterého měly před dvěma lety. Z těchto pěti již Liberec a Slovácko oznámili posezónní obměnu botníku. Pravděpodobně nám tak v lize zůstanou jen dva trenéři, kteří svůj tým vedou alespoň od 1. července 2022. Není na čase tento trend změnit a dát trenérům o něco více důvěry a prostoru?
Článek je součástí souboru textů vypracovaných v rámci samostatného projektu. Rozhovor s trenérem Marianem Jelínkem najdete zde.