Stejně tak, jako samičky všech savců, i krávy produkují mléko pouze, pokud jsou březí nebo krmí mládě. To znamená, že krávy v mléčném průmyslu jsou opakovaně oplodňovány. Krávy starší dvanácti měsíců jsou inseminovány znovu a znovu, aby stále tvořily mléko. V České republice má kráva další tele vždy po čtrnácti měsících (březost trvá 9 měsíců).
Je to rutinní proces. Nejdříve se sperma odebere býkům - občas použijí ruce nebo si pomůžou elektrickým "ejakulátorem". Získané semeno se vloží do krávy dlouhou trubičkou. Když se tele narodí je prakticky hned po porodu odebráno mámě a zavřeno zvlášť. Telata jsou odebrána buď okamžitě, po pár hodinách, nejpozději však do 24 hodin. Důvod, proč k odebírání dochází co nejdříve, se uvádí jako "humánní", protože po několika dnech by si tele vytvořilo silnější pouto k matce a odtržení by bylo horší.
Pouto krávy s mládětem je velmi silné. Někdy pláče celé dny, když ho hledá. Pokud je mládě býk, je většinou poslán na jatka a prodáván jako telecí. Pokud je to samička, bude z ní "stroj na mlíko" stejně jako její máma.
Mléčné krávy jsou celý život opakovaně oplodňovány, aby stále tvořily mléko, což vede k předčasnému stárnutí, vyčerpání a mastitidě - bolestivému zánětu vemene, někdy doprovázenému infekcí.
Krev a hnis v kravském mléku jsou tak běžné, že mléko musí být filtrováno. Nikdy ale ne úplně. V Evropě, Austrálii, Kanadě a na Novém Zélandu je zákonem povoleno v každém mililitru mléka až 400 tisíc somatických buněk a v USA je to dokonce 750 tisíc. Počet a zastoupení jednotlivých typů somatických buněk reflektuje zdravotní stav mléčné žlázy a slouží jako znak kvality mléka. Somatické buňky jsou většinou bílé krvinky, které nazýváme hnisem. Čím víc bakterií, zánětů a infekcí, tím větší počet somatických buněk.
Když už je kráva psychicky a tělesně příliš vyčerpaná aby pokračovala, zkolabuje. Těmto krávám se říká ležáci, kteří jsou pak různými způsoby odtahovány, aby byly zabity a prodány jako hovězí. Na průmyslových farmách krávy běžně "odpadnou" po čtyřech nebo pěti letech opakované produkce mléka. Produkce mléka ale stejně po pár letech začíná klesat, takže i krávy, které ještě stojí, jsou zabíjeny kvůli hamburgerům.
Přirozená délka života krávy, která nebyla kvůli mléku úplně zničena, je asi dvacet až pětadvacet let! Co se týče studií - nebylo zjištěno, že by vysoký příjem mléka a vápníku ze stravy snižoval výskyt zlomenin. Podobně ani vyšší příjem vápníku ze stravy není spojen se snížením rizika zlomeniny krčku či předloktí. Ve skutečnosti se ukázalo, že u žen s vyšším příjmem vápníku bylo riziko zlomenin krčku vyšší.
Mléčný průmysl si našel cestu do vzdělávacího systému, výživových programů a médií, aby nás přesvědčil, že musíme pít mléko. Ale když se ve škole učíme o blahodárném mléku, není to proto, že by o tom rozhodla komise, které záleží na vašem zdraví, ale protože mléčný průmysl platí hodně peněz, abychom se to my a naše děti dozvěděli ve škole, v televizi, na billboardech, v časopisech a od našich doktorů.