David Král „Postoj města Hranice je v této věci, alespoň v podobě, ve které ji předkládá ministerstvo, odmítavý. Za současného stavu věcí a vyučovacích metod totiž není inkluze v navrhované podobě možná," uvedl mluvčí města Hranice Petr Bakovský.
Inkluze může mít fatální dopad především na speciální školy, které se zaměřují právě na vzdělávání žáků s mentálním postižením. Mezi takové patří také Základní škola Hranice Nová. „Ministerstvo školství vydalo nařízení pro kraje, že ony samotné se mají rozhodnout, jakým způsobem budou tento druh škol zřizovat. Buďto se z nás stane základní škola běžného typu, nebo škola běžného typu se speciálními třídami, anebo zůstaneme i nadále základní školou speciální,“ nastínila ředitelka ZŠ Nová Jarmila Dreiseitlová.
Program by měl být spuštěn se začátkem příštího školního roku. Kolem celé koncepce však panuje řada nejasností. Většina speciálních škol do dnešních dnů stále neví, jakým způsobem bude od září fungovat. „Zatím o tom s námi z kraje nikdo nemluvil, tak doufám, že si nás v průběhu následujících dnů zavolají a domluvíme se na postupu. Nacházíme se totiž v období, kdy se již začíná připravovat příští školní rok, a my zkrátka a jednoduše nemáme ponětí, co bude,“ dodala ředitelka.
Plán ministerstva školství předpokládá větší začleňování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných základních škol. Hlavní změnu má představovat systém finanční podpory školám prostřednictvím takzvaných podpůrných opatření. „Dětem se nyní přidělují podpůrná opatření rozdělená od jedničky do pětky. První stupeň znamená, že podmínky musí zvládnout sama základní škola. Při druhém stupni už s žákem putuje do školy určitý obnos peněz. Trojka znamená nárok na asistenta. A čtverka a pětka to už by to dítě tedy mělo patřit na školu našeho typu. Ministerstvo ale nyní řeklo, že teprve v okamžiku, kdy u dítěte selžou všechny stupně podpůrných opatření, pak by mělo nastoupit na speciální školu. Což bude samozřejmě obrovsky náročné jak finančně, tak časově. Než si dítě, které jednoznačně patří k nám, projde všemi pěti stupni, ztratí hromadu času, a vyplýtvá se obrovská suma peněz,“ objasnila Jarmila Dreiseitlová. Podle ředitelky speciální školy s sebou nový systém podpůrných opatření ponese negativní vlivy, kdy se pedagogicko-psychologické poradny budou snažit dětem přidělovat co nejnižší stupně, jelikož ty vyžadují menší finanční zátěž.
Podle starosty města Hranice Jiřího Kudláčka je bezdůvodné měnit systém, který se za léta praxe osvědčil, a který dosahoval znamenitých výsledků. „Pokud ze dne na den někdo od stolu rozhodne o tom, že praxe, která fungovala dlouhá léta, a podle našeho názoru fungovala dobře, se má najednou změnit nebo zrušit, pak je logické, že se odborná veřejnost ptá, jak bude řada věcí zabezpečena, aby vše správně fungovalo" uvedl starosta Jiří Kudláček bezprostředně po únorovém výjezdním zasedání Rady Olomouckého kraje v Hranicích, kde patřila problematika školství k nejdiskutovanějším. „Podle našeho názoru jasné pokyny a důkazy o tom, že to co je na papíře, skutečně bude fungovat i v reálu, zkrátka chybí. Jedná se o jakýsi pokus omyl, kdy od září najednou děti s mentálním postižením nastoupí celoplošně do základních škol, aniž by byla tato praxe předem odzkoušena třeba na menším vzorku škol. Nikdo zkrátka nemůže vědět, co se stane,“ je přesvědčen starosta.
Opozice: Dětem nepomůže, školy zatíží
„I kdyby všichni žáci ze speciálních tříd přešli do běžných škol, jako že se to nestane, tak by šlo o dvě děti na jednu třídu. Nevím, kde se berou „zaručené" zprávy o tom, že na třicet dětí bude deset s lehkým mentálním postižením. Tolik dětí s handicapem LMP prostě v ČR není," řekla v nedávném rozhovoru pro Deník ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „Na veřejnosti se šíří již delší dobu informace, že do běžných škol budou ze škol speciálních převáděni žáci, aniž by se přihlíželo k širokému spektru okolností. Zákon i prováděcí vyhláška hovoří zcela jasně, že se vždy přihlíží k tomu, co žák vzhledem k charakteru speciálních vzdělávacích potřeb bude skutečně potřebovat," napsala ministryně v otevřeném dopise rodičům postižených dětí.
„Paní ministryně na novou situaci nepřipravila školy, rodiče ani celou společnost. Nikdo neví, jak to bude financováno, všichni jsou znejistěni. Ředitelé nevědí, zda budou mít dost peněz na asistenty pro děti. Celý systém zkrátka vypadá tak, že zatíží školy, zkomplikuje život spoustě lidí, než aby to opravdu pomohlo dětem, o které má jít především," kritizuje koncepci předseda opoziční ODS Petr Fiala.
Mezi výrazné odpůrce připravovaných změn se řadí také prezident Miloš Zeman, byť novelu o inkluzi podepsal. Podle něj dítě s mentálním postižením zařazené do třídy školy běžného typu, přijde o šanci na pocit úspěchu. Prezident se také pozastavil nad finanční náročností projektu, který má v prvních dvou letech spolknout 2,5 miliardy korun. „Pokud vím, tak ty peníze ministerstvo financí nechce dát a v tomto případě souhlasím s panem ministrem Babišem (ANO). Říká, ať si to ministerstvo školství najde ve vlastních zdrojích, což je vzhledem k třem a půl miliardám komická představa,“ řekl Miloš Zeman v únorovém rozhovoru pro deník Blesk.
"Není to dobře připravené"
Podle náměstka ministryně školství Stanislava Štecha se neruší systém speciálních škol, ten zůstává, protože je ukotven ve školském zákoně a následně v prováděcí vyhlášce. Neruší se ani systém vzdělávání žáků s mentálním postižením. Nadále je možné beze změny vzdělávat žáky se středně těžkým a těžkým mentálním postižením. „Jediná změna nastane u žáků s lehkým mentálním postižením, u kterých se rozšiřují možnosti jejich vzdělávání. Rodič dítěte se speciálními vzdělávacími potřebami tak má možnost volby, zda požádá o vzdělávání svého dítěte v běžné škole za pomoci podpůrných opatření, nebo ve třídě zřízené v běžné škole. Charakter vzdělávacích potřeb žáka však může být takový, že není možné jej zařadit ani do běžné školy, ani do speciální třídy v ní, a pak je žák vzděláván i nadále v takzvané praktické základní škole," vysvětlil náměstek.
Kateřina Valachová trvá na tom, že hlavním cílem programu inkluzivního školství je nabídnout všem dětem ve vzdělání rovné příležitosti. „Děti mají právo na stejně kvalitní vzdělání všude, bez ohledu na vnější okolnosti a schopnost či neschopnost státu zajistit, aby finanční prostředky plynuly, kam mají. Každý kraj má dnes svoji vlastní politiku a jinak nahlíží na financování asistentů pedagoga. Jako ministryně školství říkám, že Česká republika je jedna a já mám zájem na tom, aby každé dítě bylo z hlediska vzdělávacích potřeb financováno stejně, ať je to malá obec nebo metropole. Praxe, kdy si rodiče doplácejí na vzdělávání svých dětí v systému, který je podle ústavy bezplatný, musí okamžitě skončit,“ uvedla rezolutně hlavní impulzy pro schválené změny.
Nově zvolený předseda Asociace speciálních pedagogů Martin Odehnal považuje přijetí inkluze za trestný čin. Je přesvědčen, že nová opatření povedou k žalobám ze strany rodičů dětí, jež inkluze poškodí. „Pokud vláda i při znalosti všech okolností neučiní nic, čím by zamezila důsledkům jednání ministryně školství, poskytne tím prostor pro konkrétní právní kroky všech rodičů, jejichž děti nový systém prokazatelně poškodí,“ apeluje Martin Odehnal na vládu. „Lze očekávat dlouhou řadu žalob na zhojení nemajetkové újmy, neboť v důsledku podstatně nižší úrovně vzdělání oproti tomu, jež by mohli získat v základních školách praktických, budou postupně tisíce a tisíce prakticky nezaměstnaných lidí odsouzeny k doživotní invaliditě a k živoření v invalidním důchodu,“ upozorňuje dále v otevřeném dopise členům vlády.
Ředitelé místních základních škol standartního typu se na inkluzi dívají rozdílně. „Podle mého názoru není inkluze dobře připravená. Na speciálních školách mohou dětem nabídnout takové podmínky, které my jim v tuto chvíli nejsme schopni poskytnout. Nemáme k dispozici takové pedagogy, kteří dokáží pracovat s dětmi se smyslovým postižením či autismem. Co se týče tělesného postižení, tam samozřejmě nevidím žádný problém. Naše škola je jedinou bezbariérovou školou v Hranicích, a chodilo sem několik žáků s těmito handicapy. Děti s mentálním postižením si však vyžadují úplně jiný přístup v samotné výuce," myslí si ředitel Základní školy Šromotovo v Hranicích Radomír Habermann. „Podle mého názoru je zde evidentní snaha ministerstva školství postupem let nenápadně zrušit speciální a praktické školy. Pochopitelně tohle je však otázka spíše na paní Dreiseitlovou,“ vidí za změnami jasný cíl ministerstva.
Ivan Straka, Ředitel Základní školy 1. máje v Hranicích, nevidí v inkluzi zásadní problém. „U nás již inkluze funguje třetím rokem. Máme tři asistenty, kteří pomáhají například dětem s poruchami soustředění, a umožňují tak pedagogům věnovat se v plné míře celé třídě. Asistent je dokonce i v prvním ročníku a žádné problémy nemáme. Podle mého názoru je to tak trochu nafouknutá bublina," řekl Ivan Straka.
