Anna Havlová 
Na začátek chci podotknout, že pokud chcete sledovat The Originals bez předchozího zhlédnutí Upířích deníků, tak je to možné, ale pouze do třetí série. Pak v tom totiž budete hledat smysl, který bez Upířích deníků najít nejde.
Nicméně si myslím, že je tento seriál v mnoha ohledech lepší. Už se nejedná o středoškolskou lásku dvou bratrů k jedné dívce, ale jde zde především o rodinu. Navíc se ze střední školy přesouváme do lepšího prostředí, konkrétně do francouzské čtvrti v New Orleans.
Čím seriál vůbec začíná?
Po sto letech se do New Orleans vrací jeden z Původních, hybrid mezi upírem a vlkodlakem Niklaus (Joseph Morgan). Chce město, které před sto lety bývalo jeho domovem, získat zpět. Akutálně ho má pod drobnohledem Niklausův syn Marcel (Charles Michael Davis). Ten se s městem nemazlí a pod jeho dohledem vládnou upíři městu pevnou rukou – vlkodlaci obývají bažiny a čarodějky jsou pod tak přísným dohledem, že se bojí jen vytáhnout králíka z klobouku.
K znovuzískání města pomáhají Niklausovi právě jeho dva sourozenci Elijah (Daniel Gillies) a Rebekah (Claire Holt). V Upířích denících měli Původní roli záporáků, v tomto případě mají vystupovat spíše jako hrdinové. I když to nejsou žádní andílci a pro své štěstí jdou doslova přes mrtvoly. Na to je potřeba se zaměřit hlavně u Niklause.
I přes jeho vizáž maloměstského rošťáka s britským přízvukem se nejen mně podlamovaly kolena. Přesto je potřeba si uvědomit, že jde o egomaniaka, který ve většině případů může za všechny problémy, ke kterým dojde. Arogantní a kontrolující Klaus donutí velké množství protivníků jít mu a jeho blízkým po krku. V moment, kdy nastane klid mezi všemi nadpřirozenými frakcemi, náš roztomilý modrooký hybrid přijde s plánem, který podnítí k další vlně sporů a nepokojů.
Proto si většina diváků oblíbí sympatického, slušného a obleky milujícího Elijaha, jehož hlavním důvodem, proč přišel do New Orleans, bylo pohlídat svého staršího zlobivého bratra. Za každou cenu se snaží držet rodinu pohromadě. Po několika dílech to sice přijde divákovi otravné, ale pokud setrvá až do konce seriálu, oblíbí si ho ještě víc.
Ženské pohlaví je v seriálu silně zastoupeno
Mezi svými dvěma bratry se nejvíc musí prosadit Rebekah, která touží po léku na upírství tak moc, až zapomíná na to, co je pro ni v jejím nesmrtelném životě důležité. A to především její vztah s Marcelem,. Během seriálu se tito dva několikrát rozejdou a znovu dají dohromady. Až na konci, překvapivě, se jejich vztah vyřeší.
V seriálu figuruje několik další silných ženských postav - mladá čarodějka Davina (Danielle Campbell), která bude v jednu chvíli nejsilnější čarodějkou vůbec. Toho docílí tím, že svou životní lásku, původního upíra Kola, oživí ze světa mrtvých. Barmanka s titulem psychologie Camille (Leah Pipes), která ze začátku dělá Klausovi psycholožku, a poté se do sebe zamilují. Bohužel, jak už to ve světě pomstychtivých upírů chodí, jejich románek netrvá moc dlouho. Dále musím zmínit Freyu, znovunalezenou nejstarší sestru z Mikaelsonova klanu, která poté zastává post rodinné čarodějky.
A snad největší pozornost si zaslouží mladá vlkodlačice Hayley, která pod srdcem nosí Klausovo dítě. Na konci první série mohou diváci vidět drastický porod, při kterém se na svět dostane krásná holčička jménem Hope. To má znamenat, že s Hope přijdou i lepší časy pro Mikaelsonovu rodinu. I přesto, že Hayley na první pohled nemusí každý milovat, tak si tato statečná a nekompromisní vlkodlačice získá srdce nejen Elijaha, ale i diváků. O to víc mě pak v páté sérii mrzelo, jak jejich vztah skončil.
Klaus svoji dceru miluje tak moc, že by byl schopný se pro ni rozkrájet. Tím je seriál originální. Divák může pozorovat, jak egoistický a krvelačný upír získává lásku svojí dcery. A už nám ani nepřijde divné, že ho v páté sérii patnáctiletá Hope oslovuje „tati“.
Časové skoky, které seriálu prospívají
Důležité je podotknout, že mezi třetí a čtvrtou sérií je pětiletý skok v čase, což je jedině dobře, protože je vidět, jak se z malého nechápajícího miminka stává holčička, která se učí používat svou magii. A mezi čtvrtou a pátou sérií pak dochází k časovému skoku o sedm let. Na začátku sedmé série vidíme tedy Hope už jako mladou pubertální dívku s neuvěřitelnými schopnostmi čarodějky.
Co se mi na tomhle seriálu líbí, je to, že producentka Julie Plec se s ničím a nikým nepáře. V seriálu stříkají hektolitry krve, létají hlavy a tvůrci se nebojí nechat i několik hlavních postav zemřít, zejména pak v poslední sérii. O vedlejších postavách nemluvě, těch je každý díl zlikvidováno několik desítek.
Hodnocení na závěr
Výhrady by byly. Celkem zbytečná mi přijde čtvrtá série, která je zde hlavně kvůli časovému meziskoku, aby tvůrci ukázali Hope jako malou holčičku. Divák občas tápe v tom, kdo na čí straně je, kdo je hodný a kdo je ten záporák. Rozhodně to ale není seriál o donekonečna opakovaném klišé, a to středoškolském milostném trojúhelníku jako v Upířích denících. Seriál obsahuje výborně propracovanou mytologii a fungující cliffhangery. Sympatické herecké obsazení si získá srdce nejen většiny ženského publika. Epický závěr, který každý fanoušek, který nějaké seriály z dílny Julie Plec už viděl, mohl předvídat, a přesto po zaznění "always and forever" neměl slov. The Originals jsou bezpochyby jedním z nejlepších mysteriózních seriálů své doby.
