út., 30. srpen 2022 13:58

ROZHOVOR: Palác? Odkaz hledejme v Sovětském svazu, říká kronikář Petr Přendík

Palác kultury a sportu v Ostravě před dokončením, rok 1980. Palác kultury a sportu v Ostravě před dokončením, rok 1980. Zdroj: Kniha Městský obvod Ostrava-Jih včera a dnes
Vstupní brány jedné z největších ostravských dominant se otevřely 1. října roku 1985. Tehdejší Palác kultury a sportu dodnes slouží jako multifunkční aréna, ve které vystupovala celá řada českých i zahraničních umělců, sportovců nebo muzikantů. Prvopočátky jejího vzniku popsal v obsáhlém rozhovoru kronikář městského obvodu Ostrava-Jih Petr Přendík.

Plány vzniku velkého krytého sportoviště vznikly v roce 1975. Jaké poměry byly tehdy v Ostravě?
Je důležité si uvědomit, že se jedná o období tuhé normalizace. Sedmdesátá léta obecně patřila k nejtužším v rámci minulého režimu. Byly to roky, kdy se na Ostravu nehledělo z historického hlediska, ale trend byl spíše takový, že ostravské centrum má být postupně nahrazeno novou zástavbou a novými sídlišti. Spousta nových budov však znamenala i demolice. Ostrava se v 70. letech proměnila v jiné město. Důraz byl kladen na to, aby zůstala ocelovým a průmyslovým srdcem celého Československa. Město bylo pod jeřáby, neustále se něco bouralo a stavělo. Zároveň se rozšiřovalo o další obce jako Nová Bělá nebo Proskovice.

Když říkáte, že se Ostrava měnila v nové město, tak pro tamní obyvatele pravděpodobně nebyl tak překvapivý návrh na výstavbu multifunkční arény, že?
Počítalo se s tím, že by v Ostravě mohlo žít až půl milionu lidí. Bylo třeba, aby mělo město pořádné zázemí a občanskou vybavenost. Kryté sportoviště mezi tyto požadavky samozřejmě patřilo. Do té doby existoval jen Zimní stadion Josefa Kotase, který však neměl ideální dopravní dostupnost, tudíž se stal nevyhovujícím. Proto tedy vznikl projekt nové multifunkční arény.

Nebyl svým způsobem megalomanský?
Určitě ano. Ostatně i v dnešní době to působí megalomansky. Na místě, kde byla postavena hala, stál dělnický dům. V něm sídlili sociální demokraté, ale po roce 1948 sloužil potřebám komunistické strany. Okolo dělnického domu stál obrovský sál s nejstarším zábřežským kinem. Dále tam bylo 5 hostinců a selské domy. Z dnešního pohledu se o příliš hodnotné zástavby nejednalo. Když se to všechno začalo bourat, lidé s tím byli smíření. Jak už jsem říkal, tehdejší trend byl prostě takový.

 

Skvělé místo z hlediska dostupnosti

 

Většinový názor tedy s výstavbou haly souhlasil?
Lidé, kteří přímo na tom místě bydleli, úplně pro nebyli. V rámci celého města se však jednalo o vítaný krok.

Dnes je obrovskou výhodou haly velmi dobrá dostupnost dopravních spojů. Bylo tomu tak i tehdy?
Tramvajové spojení bylo prakticky úplně stejné, jak jej známe nyní. Rudná ulice, která je dodnes brána za páteřní komunikaci, byla otevřena už v listopadu 1970. Počítalo se s tím, že se napojí na dálnici, kterou dnes známe jako D47 potažmo D1. Dalšími důležitými komunikacemi byly Závodní ulice a Ruská ulice. Roli hrála i blízkost vítkovického nádraží, které bylo otevřeno v roce 1967. Z hlediska dostupnosti se tak jednalo o skvělé místo. Navíc tato oblast netrpí dopravními zácpami.

Ve druhé polovině 80. let byla hala otevřena. Původně se jmenovala Palác kultury a sportu. Proč právě palác?
Je to takový odkaz na Sovětský svaz. Veškeré stavby, které od počátku 20. století realizovaly Vítkovické železárny, dostávaly honosné názvy, což je zrovna tento případ. Byla to snaha se vymanit z klasických názvů. V Ostravě-Hrabůvce je městská část s názvem Jubilejní kolonie, což byl ryze marketingový krok, ve kterém ukázali, že v rámci sta let od vzniku železáren zde vznikl zámecký areál pro dělníky. Název Palác kultury a sportu měl ukázat okázalost. Ostatně podobných staveb s názvem palác bychom v bývalém sovětském bloku našli hodně. Kupříkladu ve Varšavě je jednou z hlavních dominant Palác kultury a vědy.

 

380 milionů? Na tehdejší dobu nepředstavitelná částka

 

Náklady na výstavbu haly se vyšplhaly až na 380 milionů československých korun. Vyplatila se tato investice?
Na tehdejší dobu to byla nepředstavitelná částka, ale režim si to mohl dovolit. Vítkovické železárny v něm měly dobré postavení, a proto se investice později smazala díky ziskům. Jednalo se však o stavbu „proslavenou“ několika černotami. Výše postavení si přilepšovali, zatímco dělníci to odnášeli. Pořád to však byla státní stavba, a ty se vždy prodraží, ale Ostravě se už mnohokrát, zejména díky několika mistrovstvím, koncertům a dalším celorepublikovým událostem, vyplatila.

Bere ji město Ostrava jako jednu ze svých dominant?
Já si myslím, že určitě. Ostatně když se podíváte do všech možných cestovních průvodců, tak ji většinou najdete. Je to však vidět i na dalších věcech. V loňském roce vznikla trička s ostravskými dominantami, hala se na nich objevila. Konkurovat jí může zábřežský Shopping park, který je také znám po celém kraji. Pak samozřejmě i budova Nové radnice, Stodolní a Dolní oblast Vítkovice.

Už jsme nakousli, že v Ostravě proběhly v letech 2004 a 2015 světové šampionáty v hokeji. Multifunkční aréna mezitím prošla několika rekonstrukcemi. Byly nevyhnutelné?
Byly potřebné. Když pořádáte světové mistrovství, je třeba splňovat určité parametry, které by ta hala se zařízením z osmdesátých let splňovat nemohla. Bohužel si myslím, že při této příležitosti došlo k naprostému znehodnocení celé stavby. Opláštění bylo jen takové symbolické, protože původně byly nosné věže obloženy břidlicemi, které odkazovaly k černému uhlí, zatímco bílé oplechování mělo symbolizovat ostravské hutě a jejich výrobky. Rozhodně se nepovedly některé přístavby. Vizuálně dostala původní architektura pořádně na frak.

 

Výhodou haly je blízkost hotelu

 

Je na stole další rekonstrukce? Podle všeho by se v Ostravě mělo v roce 2024 uskutečnit další hokejové mistrovství světa.
Postřehl jsem, že město bude muset investovat 2 miliardy do další opravy. Směrem k plánovanému mistrovství se sluší dodat, že obrovskou výhodou haly je blízkost hotelu Clarion. Mezi těmito objekty je vzdálenost jen pár desítek metrů. Hotel Clarion byl původně koncipován především pro fotbalový stadion, který je od haly jen kousek. Otevřen byl už v roce 1975 a o deset let později byl rozšířen o zadní křídlo. Nyní je kapacita hotelu poměrně velká, což vyhovuje nejen sportovcům, ale také zpěvákům, hercům a umělcům, kteří v hale pravidelně vystupují.

Hala později svůj název několikrát změnila. Z Paláce kultury a sportu se stala ČEZ Aréna, později Ostrava aréna, dnes už je to Ostravar Aréna. Jaký název se mezi lidmi nejčastěji používá?
Je to sice už několik let, co se hala jmenovala ČEZ Aréna, ale nebál bych se říct, že právě tento název je dodnes nejčastěji používán. Já bych asi taky řekl: sejdeme se u ČEZ Arény. Generace starší by však zásadně používaly hala nebo palác. Každý ví, co je tím myšleno.

Zobrazeno 236 krát
Naposledy upraveno: po., 30. listopad -0001 00:09

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste