Tomáš Holešovský 
Jakou hodnotu mají humanitní a sociálně vědní obory?
Humanitní a sociálně vědní obory mají velkou hodnotu pro společnost. Tyto obory se zaměřují na zkoumání a porozumění lidskému chování, kulturám, společnostem a historii, což nám pomáhá porozumět sami sobě a světu kolem nás. Humanitní obory, jako jsou filozofie, literatura, jazyky a umění, nám umožňují zkoumat různé způsoby myšlení a vyjadřování, což pomáhá rozvíjet kritické myšlení a komunikační dovednosti. Tyto obory nám také umožňují lépe porozumět historii, kultuře a společnosti a přispívají k rozvoji našeho duchovního a kulturního života.
Sociálně vědní obory, jako jsou sociologie, psychologie, politologie, ekonomie a antropologie, nám pomáhají porozumět sociálním a kulturním faktorům, které ovlivňují lidské chování a společnost jako celek. Tyto obory nám umožňují studovat a řešit sociální problémy a přispívají k rozvoji našeho poznání o tom, jak funguje společnost a jak ji můžeme změnit k lepšímu.
Všechny tyto obory mají vliv na naše životy a pomáhají nám lépe porozumět sami sobě a světu kolem nás. Jsou také důležité pro rozvoj kritického myšlení, řešení problémů a pro budování lepších, spravedlivějších a více kulturně různorodých společností.
Jak reagovat na to, když někdo řekne, že tyto výše popsané vědy nejsou rovnocenné například s fyzikou či biologií?
Je důležité si uvědomit, že každá vědní oblast má svůj význam a že nelze porovnávat například humanitní obory s přírodními vědami jako je fyzika či biologie. Každá věda se zaměřuje na jiný aspekt světa a má své specifické metody a cíle.
Pokud se s názorem někoho setkáte, že humanitní a sociální vědy nejsou rovnocenné s přírodními vědami, můžete zkusit tyto argumenty:
• Všechny vědní obory jsou důležité a mají své místo ve společnosti. Každá oblast má specifické přínosy a způsob, jakým přispívá k našemu poznání světa.
• Humanitní a sociální vědy se zaměřují na zkoumání lidského chování, kultur a společností, což nám pomáhá porozumět sami sobě a světu kolem nás. Tyto obory mohou mít vliv na sociální změny a přispívat k rozvoji lepších a spravedlivějších společností.
• Pokud bychom podceňovali význam humanitních a sociálních věd, mohli bychom se dostat do situace, kdy bychom nedokázali pochopit, proč se některé společenské problémy vyskytují a jak je řešit. Tyto vědy mohou být klíčové pro řešení sociálních problémů a pro rozvoj společnosti jako celku.
• Každá věda má své specifické metody a cíle, takže nelze porovnávat například fyziku s filozofií. Porovnávat tyto oblasti jako rovnocenné nebo nevyhnutelně lepší a horší není smysluplné, protože se zaměřují na různé aspekty světa.
Celkově je důležité si uvědomit, že každá věda má své místo a přínosy, a že bychom neměli podceňovat ani ignorovat některé obory jen proto, že se nám zdají méně důležité nebo relevantní.
Je uplatnitelnost jiných než sociálních a humanitních věd větší než právě těchto zmíněných?
Uplatnitelnost jednotlivých vědních oborů závisí na mnoha faktorech, jako jsou například aktuální potřeby trhu práce, technologický vývoj, vládní politiky a další faktory. Není možné jednoznačně říct, zda jsou jiné vědní obory než sociální a humanitní vědy větší uplatnitelnosti.
Některé obory, jako například informatika, technické vědy nebo matematika, mohou být momentálně více žádané na trhu práce a nabízet vysoké platy. Nicméně, to neznamená, že humanitní a sociální vědy nejsou potřebné a jejich uplatnitelnost je nižší. Tyto obory jsou klíčové pro mnoho pracovních pozic, jako jsou například novináři, psychologové, sociální pracovníci, učitelé, historici, filozofové, antropologové a mnoho dalších.
Důležité je také zmínit, že společnost potřebuje odborníky v různých oblastech a každý obor přináší svůj specifický přínos pro společnost. Rozvoj v jedné oblasti může mít vliv na rozvoj v jiných oblastech, takže nelze přesně porovnávat, který obor je "lepší" nebo "významnější". Každá oblast má své místo a přínosy, a měli bychom respektovat a podporovat rozvoj všech vědních oborů.
Dobře, ale neměli bychom zdroje směřovat spíše do oblastí jako je fyzika či chemie, ze kterých pro lidstvo můžou plynout technologické vymoženosti, které nám usnadní život? Nic takového přece sociální nebo humanitní vědy nepřináší. Nebo ano?
Je pravda, že vědecké obory, jako jsou fyzika, chemie a inženýrství, mohou být spojeny s technologickým pokrokem a mohou přinášet vynálezy a technologická vylepšení, která mají potenciál usnadnit náš život. Nicméně, je důležité si uvědomit, že sociální a humanitní vědy také přinášejí mnoho přínosů pro společnost.
Sociální vědy, jako je například ekonomie, politologie nebo sociologie, se zabývají studiem lidské společnosti a sociálních vztahů. Tyto obory mohou pomoci při řešení sociálních a ekonomických problémů, jako jsou například nerovnosti ve společnosti, chudoba nebo klimatické změny. Sociální vědy mohou také pomoci při navrhování efektivních politik a strategií pro správu společnosti.
Humanitní vědy, jako jsou například literatura, filozofie, historie nebo jazykověda, nám pomáhají porozumět kulturnímu a historickému kontextu, v němž žijeme. Tyto obory mohou pomoci v rozvoji kritického myšlení, empatie a schopnosti porozumět různým perspektivám a kulturním hodnotám. Humanitní vědy také přispívají k rozvoji umění, literatury a kultury, což může mít pozitivní vliv na náš osobní rozvoj a kvalitu života.
Proto není správné jednoduše říci, že sociální a humanitní vědy nepřinášejí pro společnost přínosy. Každý obor má svou roli a přínosy, a rozvoj všech oborů může přispět k celkovému rozvoji společnosti.
Dobře, ale přece opravdu všechny vědy nejsou stejně důležité. Co třeba takové gender studies?
Každý vědní obor má svůj vlastní význam a přínos pro společnost. Gender studies se zaměřují na studium genderových otázek a nerovností v různých společenských kontextech. Tyto otázky zahrnují například rovnoprávnost žen a mužů, genderovou identitu a genderová stereotypy. Gender studies mohou pomoci identifikovat a řešit genderové nerovnosti a nespravedlnosti ve společnosti.
I když se někdy může zdát, že některé obory jako například gender studies nemají praktický přínos pro společnost, je důležité si uvědomit, že výzkum v těchto oborech může vést ke zlepšení a změně ve společnosti. Například v oblasti rovnoprávnosti žen a mužů jsou výsledky výzkumu genderových nerovností klíčové pro vytvoření politik a strategií pro zajištění rovnoprávnosti mezi pohlavími.
Proto je důležité respektovat různé vědní obory a podporovat výzkum v každém z nich, protože každý obor může přispět k rozvoji a změně společnosti.
No, ale chleba levnější díky nim nebude.
Je pravda, že některé obory, jako jsou například fyzika, chemie nebo technologie, jsou přímo spojeny s výrobou nových technologií a inovací, které mohou přinést konkrétní ekonomické výhody. Nicméně i v oborech, které se na první pohled zdají jako "méně praktické", může být ekonomický přínos. Sociální a humanitní vědy například mohou přispět k vytváření lepších pracovních podmínek nebo k vytváření inovativních vzdělávacích programů, což může vést k vyšší produktivitě a efektivitě pracovních sil.
Navíc, i když některé vědní obory nemají přímý ekonomický přínos, jsou důležité pro rozvoj a udržení lidské kultury a dědictví. Například historie, archeologie a umění mohou pomoci porozumět minulosti a uchovat kulturní dědictví pro budoucí generace. Je tedy důležité vidět hodnotu vědních oborů nejen z hlediska ekonomického, ale i kulturního a společenského přínosu.
A neměli by vědci, i když dělají stejnou práci, v různých oborech být rozdílně placeni? Neměla by být třeba práce vědce v oblasti medicíny být hodnocena lépe než filozofa?
Je pravda, že práce vědců v různých oborech může být odměňována různě a to může být způsobeno různými faktory, jako jsou například úroveň náročnosti práce, dostupnost finančních zdrojů, prestiž oboru nebo poptávka po konkrétních výzkumech.
Nicméně, je důležité si uvědomit, že každý obor má své specifické přínosy a že výzkum v různých oblastech může přinést různé druhy výsledků, které mohou být rovnocenně cenné pro společnost jako celek. Například výzkum v oblasti filozofie může přinést nové myšlenky a koncepty, které mohou být aplikovány v různých oblastech, včetně medicíny. Na druhé straně, výzkum v oblasti medicíny může přinést konkrétní léky a terapie, které mohou být prospěšné pro zdraví lidí.
Proto by měla být hodnota vědecké práce hodnocena především na základě jejího přínosu pro společnost a nikoliv na základě oboru, v němž se výzkum provádí.
Prakticky ale musí vědec jakožto zaměstnanec dostávat nějakou fixní mzdu, ne? Myslíš, že ta by měla být také pro všechny obory nastavená stejně?
Fixní mzda vědce jako zaměstnance je samozřejmě nutností. Avšak výše mzdy by neměla být nastavena stejně pro všechny obory, protože v různých oblastech může být úroveň náročnosti práce a dostupnost finančních zdrojů různá.
Hodnocení pracovního výkonu a stanovení výše mzdy by mělo být založeno na kvalitě výsledků výzkumu, objemu práce a úrovni náročnosti práce. Nicméně, hodnocení by mělo být spravedlivé a transparentní, aby se minimalizovalo riziko nespravedlivého upřednostňování určitého oboru.
To znamená, že bez ohledu na to jak úspěšný je filozof nebo biolog jakožto vědec by tito dva lidé měli dostávat rozdílnou základní mzdu?
Ne, to neznamená, že by měli dostávat zcela rozdílnou základní mzdu bez ohledu na to, jak úspěšní jsou jako vědci. Základní mzda by měla být stanovena na základě kvalifikace, zkušeností a schopností daného vědce a měla by být spravedlivá.
Avšak existují rozdíly v náročnosti práce, dostupnosti financování a dalších faktorech, které by mohly ovlivnit výši mzdy v různých oblastech. Tyto rozdíly by měly být zohledněny v případě, že vědec pracuje v oblasti s vyššími nároky, větší konkurencí o finanční zdroje, nebo v oblasti s větší společenskou relevancí. V konečném důsledku by však měla být výše mzdy vědců založena na kvalitě výsledků výzkumu a hodnocena transparentními a spravedlivými postupy.
Judikatura Ústavního soudu České republiky říká, že za stejnou práci (to znamená stejná pracovní pozice), náleží pracovníkovi stejná odměna. Přijde mi, že to trochu odporuje tomu, co říkáš.
Ano, je pravda, že rozhodnutí Ústavního soudu ČR hovoří o rovnosti odměňování za stejnou práci bez ohledu na obor, ale tato zásada se týká spíše odměňování pracovníků v různých firmách, než vědců v různých oborech. Vědecká práce je však specifická a odměňování vědců by mělo zohledňovat rozdíly v náročnosti práce a konkurenci o finanční zdroje v různých oblastech.
Je však třeba zdůraznit, že vědecká práce není jen o výši mzdy, ale také o možnostech a podmínkách pro výzkum a o společenském vlivu, který může mít výzkum v dané oblasti. Proto je důležité, aby byly vědecké obory podporovány a financovány adekvátně k jejich významu a přínosu pro společnost.
Takže třeba fyzika si zaslouží lepší financování než sociologie?
Není to zcela jednoznačné, protože různé obory mají různé nároky na financování v závislosti na tom, jaká témata zkoumají a jaký typ výzkumu provádějí. Například fyzika může potřebovat vysoké investice do technologií a infrastruktury, zatímco sociologie může vyžadovat vysoké náklady na průzkumy, dotazníkové šetření nebo na úhradu účasti respondentů.
Je důležité, aby byly vědecké obory finančně podporovány na základě jejich skutečného přínosu pro společnost, a to včetně sociálních a humanitních věd. Tyto obory mohou významně přispět k řešení společenských problémů a k lepšímu porozumění komplexním společenským jevům, což je v dnešní době velmi důležité.
Přijde mi, že to, co říkáš ale znamená, že pokud jsem já začínající vědec (zrovna jsem získal titul PhD) v sociologii, měl bych automaticky dostat nižší mzdu než můj kolega, který také právě získal titul PhD a nastupuje na stejnou pozici ve fyzice. Chápu to správně?
Ne zcela správně. Při určování mzdy nového zaměstnance se bere v úvahu jeho vzdělání, zkušenosti, dovednosti, znalosti a další faktory. Zkrátka se bere v úvahu celkový přínos nového zaměstnance pro práci, kterou bude vykonávat.
Pokud jsou dva zaměstnanci na stejné pozici a mají stejnou kvalifikaci a dovednosti, měli by být platově ohodnoceni stejně. Nicméně, pokud byste měli mít větší zkušenosti, lepší odborné znalosti nebo byste přinášeli nějakou jinou hodnotu pro organizaci, pak byste měl být adekvátně odměněn.
Celkově by měly být mzdy určovány na základě konkrétních kritérií, a to bez ohledu na to, v jakém oboru daný zaměstnanec pracuje.
V podstatě souhlasím, ale pouze pokud jde o soukromý sektor. V případě sektoru veřejného, tedy veřejných vysokých škol v České republice, máme tabulkové mzdy. A nesouhlasím s tebou v tvé odpovědi na judikaturu ústavního soudu. Tato rozhodnutí jsou platná pro všechny, nehledě na obor vědy nebo to, zda pracují ve veřejném či soukromém sektoru.
Máš pravdu, soudní rozhodnutí jsou platná pro všechny zaměstnavatele v dané zemi, bez ohledu na to, zda jde o veřejný nebo soukromý sektor. V případě veřejných vysokých škol v České republice jsou však mzdy vědců a pedagogů obvykle stanoveny podle tabulek, což může vést k nesrovnalostem v odměňování různých oborů vědy a k rozdílnému ohodnocení vědců se stejnou kvalifikací. V takovém případě by mohlo být vhodné zvážit úpravu tabulek a postupný přechod k individuálnějšímu ohodnocení vědců na základě jejich přínosů pro daný obor vědy.
