Standa nám na úvod představil svět paraglidingu, kterému se věnuje od roku 2008. Jde o let nebo chcete-li plachtění vzduchem na padákovém kluzáku, při kterém pilot využívá mechanických nebo termických stoupavých vzdušných proudů. Zasvěceně vysvětloval rozdíly mezi proudy vzduchu, jejich vlastnosti, turbulence, sílu větru i to, jak toto všechno může při letu využívat.
Pouze takovýto let vzduchem, nebo vlastní nohy jsou jediné dva prostředky, které smí použít účastníci proslulého X-Alps ke zdolání trasy dlouhé téměř tisíc kilometrů napříč celými Alpamy. A právě tuto náročnou výzvu Standa letos přijal zároveň se svou nominací. Představu, do čeho jde, měl. Na průběh závodu se podíval už před dvěma lety, jako oficiální supportér Michala Krysty. Rok na to pak čtvrtým místem zabodoval v podobném hike and fly závodě X-Pyr a také díky tomuto výsledku byl pro X-Alps 2015 vybrán. A tak společně se svým support týmem - sestrou Denisou a kamarádem Petrem Kostrhunem - vyrazil letos v červenci do Salzburgu, aby se jako jediný český zástupce postavil na start vedle dalších třiceti pilotů světové špičky a pokusil se dostat až do cíle – tisíc kilometrů vzdáleného Monaka.
Standa líčil průběh závodu den po dni tak poutavě, že pokaždé, když chtěl dát malou pauzu (a že se ptal několikrát), posluchači nesouhlasně bručeli a Standa vesele pokračoval dál v přepínání fotek bez ní.
Sem tam napínavé vyprávění přerušila Denisa. Během závodu měla za úkol starat se o běžné každodenní věci jako je příprava jídla, masáže unavených svalů, nebo třeba praní prádla. Ta ráda publikum bavila svými vstupy a zábavnými historkami "ze zákulisí". "No on Standa má totiž rád jenom troje ponožky, víte? On jich sebou měl plný auto, ale nosil jenom troje, protože mu hezky seděly a tak.. Takže já jsem prostě furt dokola prala jenom ty jeho troje ponožky," vysvětlovala smějícím se divákům (sama s naprosto vážnou tváří) svou fotku nad škopkem s vodou a vražedný výraz.
Záležitosti taktiky a navigace pak byly úkolem oficiálního pomocníka a řidiče Petra. Ten často vzlétl po boku Standy, zjišťoval polohy vzdušných proudů a takticky ho naváděl, kudy letět. Když ani to nepomohlo, nebo počasí nebylo pro let přijatelné, Standa musel běžet i několik desítek kilometrů po svých. "Já jsem sázel na jistotu a ve špatném počasí jsem nelétal. Někteří piloti třeba riskli přelet i před bouřkou, ale já jsem raději volil cestu po zemi," doplňoval sportovec komentáře k fotkám puchýřů a tejpů na nohách.
Všechna bolest i dřina se nakonec vyplatily a všichni z týmu se do Monaka po dvanácti dnech ve zdraví dostali, což bylo jejich hlavním cílem. O to větší pak byla radost z perfektního pilotova výsledku. Na ostře sledovaný cílový bod na moři přistál v pořadí třináctý, což je doposud jeden z nejlepších českých výsledků.
"Těsně před koncem nás ještě předletěl rakouský pilot. Měl ale smůlu. Přistál na soukromém pozemku monacké princezny ve výběhu slonů a za pletky s policií dostal penalizaci," s úsměvem líčil Standa další z kuriózních situací závodu.
Po tom všem jsme si v Monaku vytyčili takové naše tři hlavní cíle. Bylo to nějaké dobré jídlo, sprcha a pivo. Takže ještě ten večer jsme se vykoupali v moři, dali si sprchu na pláži a zašli do restaurace," uzavírala Denisa jejich povídání.
Večer tím ale rozhodně neskončil. Následovala smršť otázek na oba sourozence, kteří odpovídali, dokud nebyli všichni spokojeni. Domů ale nikdo nespěchal ani po přednášce, obzvlášť po tom, co někteří zjistili, že v čajovně dostanou i pivo. Ti nejsilnější pak ještě vyrazili ukázat libereckému pilotovi olomoucký noční život a vyhlášené lokály.