Ta krátce před sedmou hodinou přiběhla na jeviště a plná energie zahájila večer. To, že má divoká rockerka co nabídnout, potvrdila hned svou první skladbou Sirkama ze stejnojmenného alba, vydaného před rokem a půl. Tenhle kytarovými riffy nabitý song se ukázal jako správná úvodní volba. Nejenže svým tempem navodil patřičnou atmosféru, ale zároveň některým, do té doby nezasvěceným posluchačům, odkryl pořádně silný hlas.
Po tomto parádním rozjezdu přišla v prvních tónech příjemně melancholická píseň Skládám si obrázky. Ani ta však na svůj gradující a výškami propracovaný refrén nenechala dlouho čekat a postupně rozhýbala publikum. V závěru pak vyústila v dynamické kytarové sólo, které s přehledem vychytal Tomáš Fuchs. Rozjetý rychlík jel dál a přišla skladba s názvem Louky, pole, lán, která zároveň představuje pilotní singl zmíněné desky.
Následně Sabina zvolnila tempo a ukázala tak i svou klidnější polohu. Zazněly balady jako Perníkový poupata nebo Noc i den, ve kterých se jí hlas lámal takovým způsobem, až z toho naskakovala husí kůže.
Představila i některé novinky z připravovaného alba a vystoupení se pozvolna přehouplo do své druhé poloviny. Tam scénu znovu rozproudil bubeník Jakub Šindler se svým energickým několikaminutovým sólem. To dav vzápětí odměnil burácivým potleskem. Další song s názvem Poloviční touha naživo zafungovala perfektně. A ačkoliv při ní Sabina poprvé sundala z ramene kytaru, která je pro ni na pódiu jakýmsi poznávacím znamením, vše dohnala rozpustilým tancem. "Jste skvělí, tady v Olomouci! Kdo by chtěl podpis nebo fotku, tak se uvidíme" volala často do davu a pobízela k silnějšímu dovádění.
Svůj téměř hodinový setlist pak uzavřela opravdovou třešničkou na dortu. Rázná a chytlavá skladba Prstýnek dala celému koncertu punc rockové nálady a sklidila nejsilnější aplaus. Závěr to byl tedy více než řádný a fanoušci mohli být spokojení. Poté se celá kapela loučila společným ukloněním a zmizela v zákulisí. Né však na dlouho. Za chviličku zpěvačka vyšla mezi své příznivce, aby splnila, co během koncertu slíbila. Nejeden návštěvník tak odcházel s autogramem a rozzářeným úsměvem.
Svým charakteristickým hlasem Sabina vyplňuje na české hudební scéně dlouho otevřenou mezeru. A vzhledem k tomu, že si tahle sympatická slečna píše texty i hudbu sama, můžeme se upřímně těšit na její další hudební počiny a nadupané koncerty.