Pavla Mrázová Jeho nejlepší kamarádka je Jája, která jako by z oka vypadla Pipi Dlouhé punčoše. Alex s Jájou dohromady působí jako manželský pár po dvaceti letech společného soužití. Jejich typické hašteření probíhá zhruba následovně: „Zkus si mě chytit!“ volá Jája. „Ne, nechytim,“ odpovídá Alex. „Ty mě nechceš chytit? Ale já chci, abys chtěl!“ projevuje se jako typická ženská malá nezbednice a začne do něj šťouchat. „Nech toho,“ brání se drobný baleťák ležící na zemi. „Hele nepoštuchuj ho, pak zas budeš pištět, ať tě Alex nechá bejt,“ vkládá se do jejich hovoru pedagožka Renata Kiršnerová. „Já chci mít taky aspoň jednou klid!“ bručí Alex. „Od ženských, že jo?“ přitakává mu učitelka. A Jája se hned musí přidat. „Já chci mít od kluků taky někdy chvilku klid!“ volá.
Podobné kočkování probíhá s přestávkami po celou hodinu tance. „To je klasická první třída. Když v sobě dva najdou zalíbení, dělají to tímhle způsobem. Jája tady hystericky piští, že s ním nebude, aby v momentě, kdy jí postavíš o kousek dál od něj, se k němu zase vrátila,“ komentuje komickou situaci učitelka tance.
„Je schopný zahrát neuvěřitelné zoufalství!“
Alex se ve skupině děvčat cítí jako ryba ve vodě. „On se od nich nechá rád obletovat,“ říká jeho matka Blanka Valoušková. Zřejmě po ní zdědil talent na tanec, jelikož sama jako malá také chodila na balet i na gymnastiku. To, že má malý Alex svůj „harém“ rád, potvrzuje i pedagožka. „Evidentně se mezi holkami cítí děsně dobře,“ říká. „Přitom to není tak, že by se mezi nimi schovával. On se tam cítí jako ten kluk, to je vidět,“ doplňuje.
I když je na první pohled zřejmé, že prvňáka tanec baví a je pohybově velmi šikovný, na hodinách je Alex trochu zlobidlo. Kiršnerová ho musí neustále okřikovat. „Alexi! Mám si pro tebe dojít?“ volá na něj poté, co se odmítá postavit do řady vedle ostatních malých tanečnic. Uličník couvá a prchá od učitelky co nejdál. Ta ho ale rázem dožene, popadne za pas, obrací hlavou vzhůru a zlechtá ho tak, že se směje na celé kolo. „Já budu blinkat,“ naříká chlapec poté, co ho pedagožka pustí zpátky na zem. Ale i přesto má pedagožku rád. „Paní učitelka je taková hodná,“ říká o ní.
„Alex je komediant. On je tak přesvědčivý herec! Je schopný zahrát neuvěřitelné zoufalství! Minule tady zahrál takového nešťastníka, až jsem měla pocit, že už je na pokraji smrti. A v momentě, kdy člověk povolí a řekne mu, že to dělat nemusí, je najednou celý vysmátý,“ kroutí hlavou Kiršnerová. „Jestli se tenhle človíček nebude živit divadlem, tak politikou,“ dodává se smíchem a trochou nadsázky.
Vyroste z něj profesionální baleťák?
Baletní skupina, do které dochází i chlapec, je v tanečním oboru teplické základní umělecké školy trochu nezvyklá. „Alexe jsem přihlásila na tanec, protože se jevil pohybově nadaný. Chodil na tenis, ale ten ho nebavil. Pak jsme viděli, že ho jednoznačně baví tanec. Takže to bylo i z jeho popudu,“ vysvětluje Valoušková. Alex zároveň ještě dochází do latinskoamerických tanců v Ústí nad Labem.
„Baví mě oboje, ale trochu víc tajto,“ říká prcek. „Tady je to volnější, ta latina je trošku pedantštější,“ zamýšlí se jeho matka nad důvodem, proč má Alex raději teplickou „zušku“. Zda se bude jednou tancem i živit, je zatím nejisté. „Alexe v tom podporujeme, protože ho to baví, a protože vidíme, že na to má talent. Ale profesionálního tanečníka z něj mít nechceme,“ tvrdí Valoušková. Její syn s ní ale nesouhlasí. Podle jeho slov by ho to určitě bavilo.
Zanedlouho nadějného tanečníka čeká jeho první vystoupení v Krušnohorském divadle. „Procvičujeme si ten tanec. Dycky, když nám to jde špatně, tak nacvičujeme to stejný, a když nám to jde dobře, tak dál a dál,“ popisuje samotný Alex trénink tanečního čísla na vystoupení. Nervózní z něho prý není, protože mu všechno jde a vše si pamatuje. „Mám z toho radost,“ culí se prcek. Nervózní není ani jeho matka. „Těšíme se. Alex je takový suverén a má pocit, že všechno zvládne nejlíp, takže nejsme nervózní ani my, ani on,“ shrnuje Blanka Valoušková.
