Kam na škále obtížnosti sportů patří Ironman triatlon?
Dlouhý triatlon patří mezi intenzivní, fyzicky nejobtížnější sporty. Pokud někdo chce absolvovat tak dlouhý závod složený ze tří disciplín, měl by dlouhodobě a systematicky trénovat a to i několik let.
Jak velkou roli hraje v devítihodinovém triatlonu psychika sportovce?
Velkou. U kratších závodů je sice podíl psychiky na výkon sportovce daleko větší než u ironmana, až 50%, přesto je nezbytné, aby triatleti byli psychicky odolní na dlouhodobou zátěž. Závodit devět hodin, to je prostě neskutečné a oni mají v průběhu tohoto klání nejednou myšlenky, že je někde něco bolí, píchá, tlačí, ale jestli chtějí uspět, musí to vydržet.
Která ze tří disciplín z dlouhého triatlonu nejvíce zatěžuje lidské tělo?
U běhu nejvíce trpí klouby, na které je při každém došlapu vyvoláván velký náraz. Při plavání člověk klouby pošetří, ale naopak hodně potrápí oběhový systém a srdíčko. Z těchto tří ironmanských disciplín je pro lidský organismus nejšetrnější cyklistika, u které je to však vykoupeno nejvážnějšími úrazy z pádů.
Jak dlouho se po Ironman triatlonu regeneruje lidské tělo?
Po takovém intenzivním dlouhém závodě potřebuje tělo minimálně trojnásobný čas na regeneraci. Předpokládám, že tak aspoň dva dny.
V případě Petra Vabrouška, který svému tělu poskytuje už pětadvacet let pravidelný přísun ironmanských kilometrů, je nasnadě ptát se: Jak dlouho vydrží lidský organismus zvládat nápor dlouhých triatlonů?
To je otázka talentu. Vabroušek má výrazné nadání a fyzické předpoklady k tomu, aby dlouho a intenzivně sportoval, aniž by se to nějak projevilo na jeho zdraví. Je skutečně mimořádným talentem s vrozenou kondicí. Každý nedokáže trénovat a závodit s takovou intenzitou jako má on, takových lidí se moc nerodí (smích).
Označil byste jej za triatlonovou raritu?
Ano, je výjimečný, ve svých dvaačtyřiceti letech je schopen podávat takové výkony, co nikdo z mladších, a to už je v tzv. sportovním důchodovém věku. Většina běžných sportovců, končí svou aktivní činnost kvůli zdravotním problémům, ať už s klouby, s oběhovým systémem či se zvýšenou únavností apod. Vedle těchto lidí je hrstka talentů, kteří mají tyto limity nastaveny někde jinde.
Přece jen už je malenovický triatlonista ve věku, kdy mnozí sportovci končí s profesionální kariérou. Je z lékařského hlediska nějaká pomyslná hranice, kdy se nedoporučuje provozovat sport na špičkové úrovni?
Hranice, kdy by měl člověk přestat s aktivní činností je individuální a nedá se proto stanovit. Je však známo, že po třicátém roce života lidský organismus postupně stárne a svaly a klouby už nejsou tak pružné, jako ve dvaceti, což může být důvodem častějších zranění. O Vabrouškovi mám však informaci, že se cítí stále dobře. Je lépe geneticky nastaven než běžná populace.
Co myslíte, že bude v jeho případě zlomovým bodem pro skončení profesionální kariéry?
Jelikož většina triatlonistů skončí spíš kvůli problémům kloubním než srdečním, tak se dá předpokládat, že jeho zlomovým bodem bude zvýšená svalová únava, která by mohla vést k natržení svalů a šlach. Nelze vyloučit také problémy s koleny.
V roce 2015 vyhrál Petr Vabroušek na severním pólu až ve čtyřicetistupňovém mrazu nejstudenější maraton světa. Má nějaký vliv na organizmus, jestli provádí sportovec výkon v tak extrémním chladu?
Pokud běhá atlet v zimě a je klasicky oblečený, tak mu to většinou neuškodí, protože si tělo dělá termoregulaci samo. Z lékařského pohledu se však nedoporučuje sportovat v pěti a více stupňových mrazech, protože chlad poškozuje plíce a to už třeba i pár hodinami běhu v minusových teplotách.
Platí v případě triatlonu tvrzení, že fyzická aktivita snižuje riziko předčasného úmrtí?
Poslední výzkumy zjistily, že lidé trénující intenzivně sedm dní v týdnu mají vyšší riziko náhlého úmrtí než ti, kteří cvičí jen třikrát týdně a s menší intenzitou. Při velké fyzické námaze jako je třeba triatlon dochází v organizmu k velkým metabolickým změnám, například k překyselení či k růstu svalové hmoty a to i srdečního svalu. Zesílená srdeční stěna může změnit srdeční funkci, a tím dochází k arytmiím, hůře k infarktu a úmrtí.