V době, kdy ji zvolili do zastupitelstva, jí bylo dvacet tři let. Jeho členy jsou mimo ni dvě ženy, které jsou v průměru o patnáct let starší. Právě s negativními reakcemi na svůj nízký věk se nejednou potýkala. „Samozřejmě, že jsem se setkala s několika reakcemi typu - co tam vůbec dělám, jak se můžu k něčemu vyjadřovat, že nemám žádné zkušenosti.“ I přesto, že pro ni bylo členství v zastupitelstvu první zkušeností s politikou, z toho, co ji čeká, strach neměla, a to i z důvodu jejího vysokého umístění v rámci výsledků voleb. „Když jsem viděla výsledky, byla jsem překvapená. Byla jsem druhým členem s největším počtem hlasů. Takže jsem si i docela věřila, že to nebude takový průšvih.“
Rozhodla se kandidovat především kvůli touze po změnách v obci, a to za nezávislou stranu „Komárovjáci“, která byla vytvořena před volbami roku 2014. „Přimělo mě k tomu hlavně to, aby se změnilo vedení obce. To byl pro mě důležitý impulz, protože už jsem nechtěla trpět to, co se tam děje. Přes deset let to samé, žádné rozvíjení. Hrozně mi vadilo také to, že se tam špatně hospodaří s financemi.“ Straně se podařilo ve volbách zvítězit a během uplynulých tří let dosáhnout i některých požadovaných změn. „Iniciátorem toho všeho byla nynější starostka, která i mě osobně oslovila. Dosáhli jsme především šetření na různých místech, na kterých se opravdu šetřit dalo,“ sděluje.
I přes úspěšné změny se potýkali s problémy, které jim činili političtí konkurenti. „Na vesnici je to tak, že všechno má své staré zajeté koleje, a když se objeví nějaká iniciativa, tak je to špatně. To, že jsme si dovolili vytvořit stranu, abychom bojovali za občany, kteří tupě následovali zavedené, se druhé straně nelíbilo. Takže vznikly dva týmy, dva obrovské protipóly.“
V Komárově vyrůstala a stále zde částečně žije. Po základní škole, na kterou docházela do sousedního města Napajedla, jelikož v obci Komárov základní škola není, studovala na Uměleckoprůmyslové škole v Uherském Hradišti obor užitá malba. Po absolvování střední školy zamířila na fakultu umění Ostravské univerzity. V současnosti je v posledním ročníku magisterského studia zaměřeného na konceptuální umění v rámci ateliéru malby. Souběžně pracuje jako PR Klubu kultury v Napajedlech, stará se o propagaci a funguje jako kurátor výstav v zdejším muzeu.
Nejen nízký věk politiků, ale i ženy jakožto političky jsou podle ní negativně přijímány. Soudí, že za to může archetyp ženy, jakožto matky pečovatelky. Přesto si nemyslí, že by muži byli pro výkon, ať už funkce zastupitele, radního či starosty, lepší než ženy. „To, že jsou muži pro tyto funkce lepší, si podle mě myslí právě mužská populace. Já si to nemyslím. Naopak si myslím, že ženy političky jsou mnohdy víc věcné a jsou to osoby na pravém místě.“ Soudí, že ženy mají přirozené dispozice k tomu dobře se vcítit do druhé strany a jistým způsobem také předvídat, což souvisí i s tím, že vychovávají děti. Za společenský předsudek považuje také to, že ženy nepatří do vrcholové politiky.
Ve svém okolí se ale s negativními názory na ženy v politice nesetkala a nikdy nepocítila, že by ji osobně někdo kvůli pohlaví podceňoval. „Když jsem se s nějakým podceňováním setkala, bylo to spíš dané mým věkem. Myslím si, že s tím mají doposud problém. A myslím, že i s tím, že vyznávám jiný životní styl, takže mám trochu jiné názory a vidím věci jinak.“ Jako důvod pro nízké zastoupení žen v politice vidí nastavení společnosti, avšak věří ve změnu do budoucna. „Řekla bych, že zrovna teď není doba, kdy by měl nastat v tomto ohledu v politice převrat. Myslím si, že se to ale do budoucna i v souvislosti s emancipací žen změní,“ doufá.
I přesto, že ji tato práce ze začátku těšila, v příštích volbách už o opětovné kandidatuře nepřemýšlí. „Byla jsem trošku naivní a myslela jsem si, že dokážu opravdu něco změnit, tím, že tam jsem. Ale je to všechno tak složité, když ještě ke všemu nevidíte zpětnou vazbu. Navíc mám opravdu málo času a nejsem schopná do této funkce investovat tolik, kolik bych chtěla,“ dodává.