Pavlína Maryšková 
Občanská válka v Sýrii vypukla v roce 2011 jako součást Arabského jara, když se lidé vzbouřili proti autoritářské vládě Bašára Asada, požadující svobodu a reformy. Režim odpověděl tvrdými represemi, což vedlo k eskalaci konfliktu, do něhož se zapojily povstalecké skupiny, extremistické organizace jako Islámský stát a zahraniční mocnosti – Rusko, Írán, Turecko či USA. Po letech bojů, které si vyžádaly přes 600 000 životů a které vyhnaly miliony lidí z domovů, se situace zdála být v posledních letech téměř stagnující, zvlášť s Asadem kontrolujícím většinu klíčových měst.
Vše se změnilo koncem listopadu 2024, když HTS, organizace vedená Ahmadem Šarou, která byla původně napojená na teroristické hnutí al-Káida, zahájila ofenzivu z provincie Idlib. Během několika dní povstalci obsadili Aleppo, Hamá, Homs a 8. prosince 2024 vstoupili do Damašku, čímž ukončili Asadovu vládu. Bašár Asad uprchl do Moskvy, kam ho podle ruských zdrojů převezli spojenci.
Nová přechodná vláda s menšinami a první ženou v kabinetu
Po pádu Asada převzala zemi dočasná správa pod vedením Muhammada Bašíra, bývalého šéfa HTS v Idlibu. Klíčovým okamžikem se však stalo oznámení nové přechodné vlády 29. března 2025, kdy Ahmad Šara, nyní prozatímní prezident, jmenoval kabinet 23 ministrů a bude trvat pět let. Tento krok přišel po měsících tlaku ze strany mezinárodního společenství, aby nová vláda reflektovala rozmanitost syrské společnosti a zahrnovala zástupce menšin i ženy.
Historicky první ženou v syrské vládě se stala křesťanka a dlouholetá odpůrkyně Asada Hind Kabawat. Slibuje boj za větší zastoupení žen a podporu zranitelných skupin. Mezi ministry jsou také zástupci menšin, avšak klíčové posty jako obrana a zahraničí zůstávají v rukou Šarových spojenců z HTS.
Sestavení vlády bylo přivítáno jako krok k inkluzivitě, ale vyvolalo i kritiku. Kurdská autonomní správa kabinet odmítla s tím, že nezahrnuje jejich představitele, přestože Šara uzavřel dohodu o integraci kurdských území do Sýrie. Někteří experti navíc varují, že absence premiéra a koncentrace moci v Šarových rukou mohou oslabit demokratický přechod, a to i přesto, že Šara slibuje záměr vybudovat „novou Sýrii“, kde nebude prostor pro pomstu ani extremismus.
Je to výzva
Sýrie čelí obrovským výzvám. Ekonomika je v troskách, infrastruktura zničená a přes 16 milionů lidí potřebuje humanitární pomoc. Nová vláda slibuje reformy, včetně posílení měny a boje proti korupci, ale její islamistické kořeny vzbuzují nedůvěru u menšin i Západu. A zahraniční aktéři konfliktu zůstávají aktivní. Turecko podporuje povstalce, Izrael posílil přítomnost vojsk na Golanských výšinách, Rusko si drží základny a USA vyčkávají na konkrétní kroky, například zničení chemických zbraní Asadova režimu.
