Když v roce 2008 přišel do kin film Iron Man, který měl nastartovat nový superhdinský filmový vesmír, málokdo tomu dával příliš velké naděje. Nyní je rok 2017 a filmy z produkce Kevina Feigeho a jeho MCU jsou diváky i kritiky ohromně oceňované atrakce. Natáčení nových a nových snímků láká největší hollywoodskou smetánku, která si pro sebe chce uždibnout alespoň kousek tohoto dobrého dortu, jehož třešniščkou má být megalomanské rande-vouz všech avengerů ve snímcích Avengers: Infinity War a Avengers 4. Živnou půdu pro válku o Kameny nekonečna zatím připravuje poslední Thorův sólový film.
Bůh hromu to tentokrát rozhodně nemá lehké. Trable s tatíkem Odinem, který zmizel, trable s nevlastním bráškou Lokim, který si hraje na krále Asgardu a trable se sexy brunetou s tváří Cate Blanchett, která si chce podrobit nejen Asgard, ale rovnou i celý vesmír (aby toho nebylo málo). Právě Hela, bohyně smrti je jedním z největších taháků filmu, hlavně z důvodu, že se jedná o vůbec první ženskou záporačku v MCU. O to zajímavější je, že ji ztvárňuje skvělá, oscarem oceněná herečka. Ovšem kromě nové herecké tváře se film může pochlubit i změnou režiséra. A dle mého názoru, povolat právě novozélandského režiséra Taiku Waititiho byla pro snímek výhra. Po shakespearovké jedničce a ničím nezajímavé dvojce konečně dostáváme to pravé ořechové.
Nový Thor se totiž může pochubit úplně novým stylem. Ten se svojí atmosférou a pojetím hodně blíží ke Strážcům galaxie, ale v mých očích je i tím překonává. Waititi má svůj jediněčný režijní rukopis a díky tomu je film barvitý, přehledný a oku lahodící. Akční scény jsou natočeny dynamicky a jejich efektivitu umocňuje originální hudba, která divákovi přinese pocit, jakoby hrál starou devadesátkovou videohru. Když hlavní hrdina na vlastní pěst odráží vlny nepřátel a do toho hraje Immigrant Song od Led Zeppelin, nejeden divák bude na plátno hledět s přiblbým úsměvem na rtech. Jako já. Vizuální stránka je tradičně na nejvyšší úrovni. Efekty nepůsobí jako pěst na oko a divák si zkrátka vychutnává nádheru světa, který pro film filmaři vytvořili.
Snímek je také neuvěřitelně vtipný. Když jsem se dozvěděl, že film je skrz na skrz komedií, trochu jsem se toho obával. Přece jen je to příběh o Ragnaroku, což dle severské mytologie znamená zánik. A zánik není moc optimistická a vtipná záležitost, tudíž jsem se obával, že právě uvolněnější styl se k příběhu nebude hodit. Částečně jsem se obával oprávněně. Film dokáže být vážný ve chvíli, kdy je na drama zaděláno, ale bohužel se zde projevuje problém, se kterým se potýká hlavně druhý díl Strážců galaxie. Jakmile je film ve svém dramatické chvíli, přijde nějaký vtípek nebo komická situace, a dramatická chvíle je pryč. Úplně zbytečně. Na druhou stranu, v momentech, kdy se od filmu očekávají vtipy a hlášky, je to k popukání. Humor je velmi originální a uvolněný. Na hercích je vidět, že si natáčení užívali a jejich projev je velmi přirozený. A jestli snad někdo trochu přehrával, tak v rámci komiksového filmu je to víc než odpustitelné.
Shrnutí: Origináslní příspěvek do Marvel Cinematic Universe a rozhodně nejlepší Thorův sólový film. Precizní audiovizuál je podtržen atmosférickým soudtrackem. Nejvetší výtka budiž k tradiční nevyrovnanosti mezi dramatem a komedií. Pokud jste ovšem byli ohledně filmu skeptičtí, rozhodně neváhejte navštvívit svůj biograf a užít si další úžasný blockbuster. Marvel nezklamal.
HODNOCENÍ: 90%