Z minima vytěžili tvůrci maximum. Ať už šlo o malý prostor, který má scéna k dispozici anebo plně využitý nápad hrát tak napůl loutkové divadlo - z kuželky je třikrát přejetý policajt, plyšový banán chce nalít kafe, Jů a Hele se špičkují při vyšetřování případu. A to ještě není řeč o tom, co dělají loutky, které mají i své skutečné dvojníky. Šest herců společně s nejšílenějšími rekvizitami, které jsem kdy pohromadě viděla vytvořili nekonformní, rychle se měnící panoptikum. Kdybychom suše převyprávěli hlavní linii příběhu, mohl by snad někdo nabýt dojmu, že se jedná o akční příběh křížený se zápletkou jedné z latinskoamerických telenovel. Sarah Connorovou přijde z budoucnosti zabít nový model Terminátora. Není však sám, časem zpět cestuje i Reeves, který je Terminátorovi protivníkem a ženu chce před smrtí zachránit. Proč je Sarah žádanou obětí sama neví až do chvíle, kdy Reeves začne mluvit o věcech, které ještě neudělala v minulém čase. A ta telenovela? To je vážně na dlouho. (Jak už to tak u nich bývá.)
Na příběhu ale představení svůj úspěch nestaví. Jak je výše psáno, jde o parodii, a to nejen o parodii na samotného Terminátora a akční filmy, kde jsou hrdinům připisovány vlastnosti Herkulů a jiných polobohů... Tak třeba vyhrocená milostná příhoda je jasným útokem na všechny dokonalé romantické scény, co se na nás sypou z televizních obrazovek a filmových pláten.
Co se povedeného týče, nechci rozhodně opomenout hudební doprovod, který s představením výborně ladilo a také časté oživující světelné a jiné efekty. Když se herci v napínavém okamžiku začali pohybovat jako ve sklenici plné medu, bylo to sehráno a sesynchronizováno tak výtečně, až jsem měla opravdový pocit, že někdo jen zmáčknul tlačítko zpomalit. Vynalézavost a nadsázka, to jsou podle mého názoru esa představení.
Dalšími vysokými kartami jsou také herci samotní. Smekám před výkonem hostujícího Pavla Doucka(Reeves) , který je známý ze seriálu Četnické humoresky v roli strážmistra Šebestíka. Svou autentičností a výrazem si mě získal. Možná proto vedle něj Dáša Rybářová(Sarah) trochu zanikala, ale nutno uznat, že přesto měla své chvilky. Třeba když se jí chtělo blinkat. Martin Dědoch(Terminátor) byl samozřejmě mužem, totiž pardon, strojem činu a moc toho nenamluvil. Na jeho roli však bylo k ocenění třeba dovedné zacházení s umělohmotnou pilou nebo odhodlanost, s jakou při bojích narážel do všech stěn co jich v sále je. Ostatní herci zvládali větší počet menších rolí.
Není třeba, aby divák měl za sebou filmového Terminátora. Námět je notoricky známý a to je vše, co potřebujete vědět. Pololoutkové divadlo je skvělým řešením, pokud chcete zvládnout akční komedii na tři krát pěti metrech čtverečních. Tam, kde scéna s možnostmi končí, loutky umožňují zahrát cokoliv. Kdo se rád směje, ať neváhá a zarezervuje si lístek na představení Terminátor a já. Spěchejte, zájem je veliký.