st., 19. duben 2023 21:10

„Věčná“ válka o posvátný Karabach

Katedrála Krista Spasitele Katedrála Krista Spasitele Zdroj: REUTERS (https://www.bbc.com/russian/features-54796981)
Začala jednání mezi Arménií a Ázerbájdžánem o území Náhorního Karabachu. Proč si po stoletém konfliktu už nikdo nevzpomene na společné tradice a kulturu obou národů?

V březnu započal první otevřený dialog mezi Ázerbájdžánem a karabašskými Armény. Tématem jednání je odvěká otázka Republiky Náhorní Karabach. 

Obě strany využívají události z předešlých válek ve své propagandě, aby se ukázaly jako oběti. Ázerbájdžán si 26. února připomněl výročí tragédie v karabašském městě Chodžaly, kde arménská armáda zabila stovky civilistů. Tato událost se vryla do pamětí Ázerbájdžánců jako genocida a je každým rokem připomínána médii, děti ve školách kreslí obrázky mrtvých dětí ležících ve sněhu. V Arménii se zase obávají ázerbajdžánského terorismu od doby pogromu ve městě Sumgait, kde byly v roce 1988 zavražděny tisíce lidí a další tisíce donuceny uprchnout. Mimo to jsou Ázerbájdžánci přímo označováni za Turky a spojováni s genocidou z roku 1915.

Ázerbajdžánský básník Chalil Rza nazval Karabach „Ázerbajdžánskou svatyní, tepnou, srdcem.“ To a jiné popkulturní vyzdvihování národa přispělo k sakralizaci Náhorního Karabachu i k tomu, že po válce v roce 2020 Arménie zcela opustila myšlenku na nezávislost území.

Posvátným centrem pro oba národy, karabašským Jeruzalémem i Mekkou, se stalo město Šuša (arménsky Šuši) založené v polovině 18. století. Stojí zde vedle sebe křesťanské i islámské chrámy, v 19. století se sem stahovali umělci a zbohatlíci. Dnes je vstup do města znovu pod kontrolou Ázerbájdžánu. Do první války (1988–1994) tvořili Ázerbájdžánci 90 % obyvatel, poté byli vyhnáni a město obývali především Arméni vyhnaní ze Sumgaitu a Baku. Během konfliktu v roce 2020 Arméni z města odešli a v současnosti za začíná znovu zaplňovat původně vysídlenými Ázerbájdžánci a jejich potomky.

Konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem, jakkoliv je prezentován jako odvěký, trvá přibližně sto let a je podněcován především nacionalismem. Na počátku 20. století začalo docházet k prvním pogromům, které vyvrcholily roku 1918 v Baku. Během sovětské éry se národní otázky neřešily a znovu vyvstaly v 80. letech při ekologických protestech. Z demonstrantů se brzy stalo nacionalistické hnutí, které požadovalo připojení Náhorního Karabachu k Arménii. Pogromy se přelily ve válku roku 1992 mezi bývalými sovětskými republikami. Koncem 90. let bylo dohodnuto, že se Karabach stane součástí Ázerbájdžánu, avšak s velkou autonomií.

Zobrazeno 544 krát
Naposledy upraveno: st., 19. duben 2023 23:38

Související články

Pro psaní komentářů se přihlaste