Eliška Ropková 
Kde se vůbec vzal nápad vyrábět a prodávat plátěnky?
Tereza: Někdy letos jsme si řekly, že bychom mohly založit nějaký projekt, čím bychom si mohly třeba trochu přivydělat, a hlavně společně tvořit něco, co nás bude bavit. Poté už jen zbývalo vymyslet, v čem budeme podnikat, což dalo zabrat. Pak myslím přišel nápad s plátěnkami a hledání motivů a technik. Mě napadlo použít motivy, které Mariana tvořila k přijímacím zkouškám.
Mariana: Já si to moc nepamatuji. Naše plány pro výrobky nejsou nijak staré, myslím, že prvotní nápad na společné podnikání přišel asi v březnu. Z příprav na vysokou školu jsem měla nakreslené tři motivy Litomyšle, které jsem zakládala do portfolia. Pak přišla Tereza s nápadem dát je na plátěnky, protože takových originálních moc není a navíc mají všechna úzká ucha. Jak jsme přemýšlely nad designem, stala se naším signature prvkem právě široká ucha, která barevně odpovídají motivu plátěnky.
Kolik času tedy uběhlo od prvotního nápadu po spuštění prodeje?
Obě současně: Asi sedm měsíců.
Narazily jste na nějaké komplikace? Bylo něco potřeba přehodnotit či udělat jinak?
Mariana: Takovéto podnikání je pro nás obě něco úplně nového, nemáme žádné předchozí zkušenosti. Musím ale říct, že formální záležitosti, jako zakládání živnosti, hledání potenciálních distributorů nebo zakládání sociálních sítí, se obešly celkem bez problémů. Menší problémy nastaly až při samotné výrobě, kdy jsme si poměrně nešťastně rozdělily práci. Nebylo jednoduché udělat to spravedlivě, každá z nás dělá něco jiného.
Tereza: Myslím, že komplikace se najdou vždy a všude. Vedle počátečních problémů s distribucí práce mě napadá třeba, že občas mi přestane šít stroj, a to je potřeba vyřešit hned. Pak bylo také otázkou, jestli vůbec jde tenhle projekt stíhat spolu se školou.
Jedna teď studujete v Praze, druhá v Brně. Jak vám to funguje?
Mariana: Momentální situace není jednoduchá, abych se přiznala. Už jen to, že každá studujeme jinde je problém – dělí nás mnoho kilometrů a nedostatek volného času. Zároveň to ale funguje i jako odpočinek od školních povinností, kdy můžu dělat něco rukama a moc mě to baví.
Tereza: Je to hodně náročné a času je málo. Ten máme vlastně jenom o víkendech, a i to míváme jiné povinnosti. Ale scházíme se jednou za měsíc u nás doma a navzájem si pomáháme.
Podle čeho jste vybíraly motivy na plátěnky? Braly jste ohled na nejznámější litomyšlská místa nebo jste vybíraly tak trochu subjektivně svá oblíbená?
Tereza: Motivy vychází z kreseb od Mariany, původně měly úplně jiný účel.
Mariana: Když jsem připravovala portfolio na talentové zkoušky, chtěla jsem v něm představit hlavně litomyšlské dominanty, které město charakterizují. Například motiv s Piaristickým chrámem je pro město asi nejtypičtější a i turisticky nejznámější. To samé platí i pro Smetanovo náměstí. Můj osobně nejoblíběnější motiv s Váchalovou ulicí je pravděpodobně nejméně známý, ale jde o pohled na jeden z nejhezčích a nejintimnějších prostorů Litomyšle.
Máte nějak rozvržené úkoly nebo se na všem podílíte obě? Popřípadě pomáhá vám ještě někdo další?
Tereza: Práci máme rozdělenou mezi nás dvě. Mariana tiskne a k tomu dělá sociální sítě a komunikaci se zákazníky. A já šiji, balím objednávky a řeším jejich doručení. Když nestíháme, pomáháme si navzájem, a se šitím občas vypomůže i moje mamka.
Mariana: Na mně je příprava materiálu pro následné šití, což obnáší střih látek, tisk matric a malba. V první řadě jsem také musela svoje kresby převést v linoryty a ty vyrýt. Takto připravená látka pokračuje k Tereze, která plátěnky přivede do finální podoby.
Je to teprve několik málo dní od spuštění prodeje tašek, ale můžete už zhodnotit, jak se prodávají, a zda se vám všechna ta práce okolo vyplatila?
Tereza: Za první týden od spuštění prodeje nám přišlo sedm objednávek, a na ně pak i hezké ohlasy, což považujeme za úspěch.
Mariana: Mám-li být upřímná, aktuálně se prodávají tak, jak jsem čekala. Většina se zatím dostala do rukou přátel a známých, z čehož mám obrovskou radost a jsem jim za podporu moc vděčná. Náklady a čas nám to samozřejmě nevrátí. Je to ale takové naše dítě a hlavně zájem a koníček, a už jen to, že se tašky líbí, je pro nás úspěch.
A když už jsme u toho, jak a kde je možné plátěnku zakoupit?
Tereza: Plátěnky je zatím možné zakoupit přes naše sociální sítě - Instagram (@linop.design) a Facebook (lino.p design) nebo v obchodě Be Happy v Litomyšli. Od příštího roku se objeví i na dalších místech v Litomyšli.
Mariana: V nejbližší době nás můžete navštívit na dvou litomyšlských akcích, kde své výrobky představíme na živo – 7. prosince na Adventních trzích v kavárně Dvorek a 12. prosince na slavnostním uzavření galerie v Domě u Rytířů.
Máte s tímto projektem nějaké plány do budoucna?
Mariana: Zatím chceme zůstat u Litomyšle, v plánu máme další motivy, které by se na taškách mohly objevit na začátku sezóny. Všechno ostatní je zatím daleko.
Tereza: Do budoucna bychom chtěly vytvořit další motivy, ať už pro jiná česká města nebo nějaké neutrální s autorskými grafikami. Popřípadě i jiné produkty, ale uvidíme, jak se nám bude dařit.
