čt., 12. listopad 2015 13:33

Mullet hunting - Lov prodloužené koruny minulého století

Druh Mulletů mě fascinoval již od samého dětství. Tato ohrožená stvoření vynikající majestátností a jedinečným vzezřením zkrátka dokážou učarovat každému milovníkovi fauny a flory. Když jsem se dozvěděl o Mullet huntingu, zaplnilo se ve mně to sžírající prázdno toužící po novém dobrodružství. Neváhal jsem ani minutu!

S nabitým fotoaparátem jsem vyrazil do parčíku u Smíchovského nádraží, mezi odborníky též známého jako Malý Sherwood. Je to jedno z posledních míst na planetě, kde to vyloženě „smrdí“ Mulletem. K prvnímu odlovu byla použita metoda vábení. Na odlehlejší lavičku jsem opatrně nakladl sedm koleček Gothaje a ty silně nadipoval octem. Několik stromů v okolí polepil plakáty s nápisem: „80’s party + tombola“. Po této přípravě jsem vzal oblíbený mulettí nápoj - pivsona značky Braník - a ten s ohlušujícím pufnutím odkypil. Rychle jsem se pak schoval do křaku poblíž. Následující dvě hodiny čekání byly ve znamení odhánění parazitických bezdomovců od nástrahy za pomoci mýdlových bublin a pracovních nabídek. Vtom v protějším keři jemňoulince zapraskaly větvičky a já zatajil dech. Plaše z nich vystoupil opravdový macek!

Měl dobrých šest stop v kohoutku, vanu, jejíž objem by mu mohly závidět plavecké bazény v Podolí, a kňoura, kterým by ztrapnil i Salvatora Dalí. Byznys střižený přísně podle normy a vzadu mu vlála party hodná pravého alfa samce druhu Mulletus Naganons. Přiblížil se k lavičce s nástrahou a začal se krmit. Teď nebo nikdy! Tep se mi ztrojnásobil a já se stejnou frekvencí začal mačkat spoušť fotoaparátu. Mullet se vyplašil, ale to už jsem si prohlížel snímky tohoto překrásného exempláře v inkriminované pozici.

Popis druhu

Mullet je tvor, o kterém víme jen velice málo. Vzhledem ke stupni ohrožení a konstantnímu úbytku mulettí populace je výzkum tohoto druhu téměř nemožný. Řada amatérských individuí, již se ve svých řadách mylně oslovují vědci, věří, že je Mullet příbuzný primátům a to konkrétně z čeledi lemurovitých. My ovšem víme, že Mullet je světové unikum a jediným jeho příbuzným je Skullet (tj. Mullet zcela postrádající byznys pozn. autora). Je tudíž živoucím důkazem teorie o panspermii.

Mullet je silně teritoriální tvor, který se zdržuje obzvláště rád v blízkosti vlakových nádraží, sportovních nonstopáčů a stánků s párkem v rohlíku. Mezi těmito stanovišti se pohybuje zdánlivě dle libosti v jakoukoli denní i noční dobu. Mezi kolegy lovci se tyto trasy označují jako revírní orbitaly. Teritorium opouští Mullet jen párkrát v životě a to zejména za účelem reprodukce. Často pozorovaným jevem jsou tzv. „Líbánky na Pálavě“.

Samotné námluvy jsou velice zajímavé. Je to z velké části tím, že samičky tvoří pouze 12,3% mulletí populace. Námluvy začínají po skončení Synot ligy. Samci se shlukují kolem samičky a snaží se hrdelními zvuky a rychlým manévrováním předními běhy odehnat konkurenty.

O kopulaci Mulletů moc nevíme. Jediné pozorování proběhlo na pornografických kazetách z 80. let minulého století, jež vznikly na území Německa. Na těch ovšem dochází ke křížení druhu s lidskou ženou. Mullet většinou prská, chrochtá a těžce oddechuje.

Zajímavostí je, že křížení s lidskou rasou často vede k anomálii se sílou reportáží o katastrofách na TV Nova. Výsledek tohoto snažení je vždy legendární. Jmenujme například Jaromíra Jágra před mulletí dekapitací, Jana Kellera či dokonce Chucka Norrise. Vznikají tak bohužel i degenerovanější tvorové jako je Jirka Dolejš.

Na úbytek mulletí populace mají vliv především rychle se měnící módní trendy, meliorace, globalizace a zánik sekáčů. U posledního jmenovaného důvodu ovšem dochází v posledních letech k jakési regeneraci díky hipsterům.

Mullet je všežravec. Mezi jeho nejběžnější potravu zařazujeme pivo a uzeniny pod 6,90 za 100 gramů. V období strádání ovšem nepohrdne ani žábou či vypaseným mravencem. S libostí vyhledává těžce zapáchající potenciální potravu. Kolují zvěsti, že za vznikem olomouckých syrečků stojí právě Mullet, konkrétněji Mulletus Aromatus.

Mulleti jsou sice otužilý, ale i u nich se vyvinula potřeba nosit oblečení. To si opatřují buď z kožešin zvířat uhynulých na silnici či z již zmíněných sekáčů. Evoluci mohou poděkovat za vrchní oblek ze zrohovatělé kůže obojživelníků slepené mízou ze stromů, který nazýváme jeaska. Při nedostatku ochlupení si ze stejného materiálu často vyrábějí i bederní roušky.

Mulleti jsou bezpochyby bytosti krásné, citlivé k okolnímu světu a náchylné na jakékoli zásahy do něj. Už jen kvůli jejich nevinnosti stojí za to si jich vážit a chránit je.

Zobrazeno 7821 krát
Naposledy upraveno: st., 21. únor 2024 17:53
Pro psaní komentářů se přihlaste