Jana Opočenská Posvítit si na politiky
Odhalování korupce, ověřování výroků politiků nebo kontrola rozdělování veřejných prostředků – i taková může být náplň dobrovolnické stáže v některé z neziskových organizací. Právě neziskovky nabízejí mladým lidem příležitost zajímavé praxe a možnost nahlédnout do složité politické problematiky.
„Určitě za tím stojí studium sociálních věd. Jeho smysl vnímám v praktickém naplnění jedné z funkcí vysokého školství, kterou je aktivní role ve veřejné diskuzi o společenských otázkách. Tohle jsem pochopil zhruba na konci druháku, kdy jsem začal naplno využívat prostředí Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity. Ta vytváří skvělé studijní zázemí, které vyloženě podněcuje k seberealizaci a aktivismu,“ popisuje začátky svého zapojení do dění v neziskovém sektoru absolvent politologie Karel Gargulák, dnes projektový manažer protikorupční organizace Oživení.
Jeho první kroky však směřovaly ještě během studia do projektu ověřující pravdivost výroků českých politiků Demagog.cz. Ten vznikl na půdě Masarykovy univerzity jako nápad tehdejších studentů Matěje Hrušky a Ondreje Luntera. Projekt rozjeli nejprve na Slovensku, v Česku funguje přes čtyři roky a na tuzemské mediální sféře je stále unikátem.
„Hlavním smyslem je pokusit se kultivovat politickou debatu v zemi. Vyvíjet veřejný tlak na politiky, dávat zpětnou vazbu jejich vystoupením. Ve změti diskuzí, veřejných projevů a dalších forem komunikace totiž často absentují základní fakta, která jsou pro danou diskuzi důležitá,“ popisuje pro Student Times motivaci vzniku projektu jeho současný vedoucí Jan Tvrdoň.
Analyzování a ověřování výroků politiků by ale nebylo možné bez celé řady stážistů, většinou studentů sociálněvědních oborů, kteří se rozhodli do projektu dobrovolně zapojit. Patří mezi ně například i studentka mezinárodních vztahů v Brně Veronika Juříčková. „K Demagogu.cz jsem se připojila náhodně, ale jsem ráda, že se tak stalo, protože je to smysluplná činnost. Není cílem usvědčit politiky ze lži, ale kontrolovat, jestli tvrzení politiků jsou fakticky správná. I když mě ve škole učí, že všechno je subjektivní, v tomto případě vidím v našem ověřování jistou dávku objektivnosti a jsem na to pyšná,“ popisuje na webu projektu.
Zrekonstruujme stát
Jedním z veřejností nejvíce diskutovaných a vnímaných problémů české politiky je korupce a manipulování veřejných zakázek. Podle analýzy Transparency International skončila Česká republika v roce 2013 se svým indexem vnímání korupce z 31 evropských zemí na žalostném 25. místě. V celosvětovém žebříčku pak obsadila 57. příčku ze 177 států. V tom samém roce se, strategicky v době před volbami, rozhodla skupina především mladých aktivistů se situací něco dělat. Své síly spojilo hned několik organizací, mezi nimi i Transparency International, Naši politici nebo Oživení, a zrodila se v této oblasti dosud největší občanská iniciativa Rekonstrukce státu. Jejím cílem je přimět poslance k prosazení devíti protikorupčních zákonů - legislativním procesem doposud prošly tři. Iniciativa se ale také snaží řadou projektů přenést pozornost voličů na práci politiků a tím je motivovat k posilování demokracie.
Ambiciózní projekt si vysloužil podporu, ale i kritiku. Například ze strany novináře Petra Honzejka, který považuje způsob prosazování cílů iniciativy za nátlakový. „Rekonstrukce se stala reálnou politickou silou, leč odpojenou od volebního mechanismu. To podle mě není zdravé,“ uvádí pro Respekt. Vyřkl tak poměrně zásadní otázku, zda má činnost podobných iniciativ nějakou hranici. Lidé z Rekonstrukce však mají jasno. „Rekonstrukci státu se i přes mnohé komplikace a komunikační chyby daří postupně získávat podporu zákonů řešících korupci, a to je rozhodně pozitivní,“ myslí si „matador“ neziskového sektoru Karel Gargulák, který s projektem taktéž spolupracuje. Možná i to přispělo k faktu, že k roku 2015 si český index vnímání korupce o něco polepšil. Ve světovém srovnání jsme se posunuli na 37. místo, v Evropě jsme obsadili příčku s pořadím 22.
Mluvíme do práce politikům
Nejen českým, ale i dalším středoevropským politikům „mluví“ do jejich práce think-tank Evropské hodnoty, který podle svých slov dohlíží na dodržování liberální demokracie v politických kruzích. V praxi politikům předkládá odborná doporučení v nejrůznějších oblastech a systematicky sleduje i hodnotí jejich práci. „Specializujeme se na vybraná témata (instituce, ekonomika, vnitro, zahraničí, politická kultura), ve kterých vstupujeme do veřejné debaty a v nichž samozřejmě nenecháme bez povšimnutí, pokud někdo relevantní vypustí nepravdivý výrok či zpochybňuje základní principy a orientaci naší země. Mytické evergreeny jako pomazánkové máslo, žárovky, banány, okurky, koblihy a zabijačka naštěstí nespadají do naší oblasti zájmu,“ vtipkuje Jan Famfule, který v Hodnotách pracuje na pozici zástupce ředitele pro finanční a projektové řízení. Stejně jako on i většina jeho kolegů jsou mladí lidé, kteří se zajímají o politické dění. Evropské hodnoty navíc nabízejí čtyřměsíční stáže pro studenty i čerstvé absolventy.
Hlavní je vzbudit zájem
Politika je nudná, nezajímavá a všichni politici jsou stejně zkorumpovaní. Proč se o ni teda vůbec zajímat? Sledování nového dílu Hry o trůny nebo přidávání fotek na Instagram jsou mnohem zajímavější činnosti. Tak nějak by mohla znít reakce průměrného českého teenagera na současnou politickou situaci. Takové smýšlení se snaží zvrátit spolek Mladí občané. Svými projekty zaměřenými na mladé chtějí pomoct rozvinout občanskou společnost a politickou debatu v ní. Cíle projektu přiblížil v rozhovoru pro Strukturovaný dialog s mládeží jeho místopředseda Martin Batko. „Jsme uskupením mladých lidí, kteří se prostřednictvím svých aktivit snaží rozšiřovat politickou gramotnost svých vrstevníků a zároveň jim nabízí možnosti měnit své okolí k lepšímu. V žádném případě nám nejde o propagaci jakéhokoliv hnutí nebo ideologie, usilujeme o posilování schopnosti kritického uvažování a větší orientaci ve věcech veřejných.“ Cílovou skupinou Mladých občanů jsou středoškoláci, pro které pořádají workshopy a různé projekty. Možná tak vytvářejí půdu pro další budoucí aktivisty.
Občanská společnost neumírá
"Základem demokracie je občanská společnost,“ pronesl Václav Havel při svém projevu u příležitosti 20. výročí sametové revoluce. A občanská společnost, to jsou mimo jiného i neziskové organizace. Především pak ty, které si za cíl kladou obranu demokratických hodnot. Jejich fungování by ale nebylo možné bez často dobrovolné práce mladých lidí.
Jak je to tedy s oním stereotypem, podle kterého jsou všichni vůči světu lhostejní? Podle politologa Ondřeje Slačálka není nic ztraceno. „Myslím, že představa o neangažovaném mládí je trochu mýtus. Že mladí nejsou kolem politiky vidět? Možná ještě neřekli své poslední slovo.“ Tomu nasvědčuje i plán Karla Garguláka, který nevylučuje, že jednou možná sám do politiky díky působení v neziskovém prostoru vstoupí. „Jsem ale přesvědčený, že musím ještě něco dokázat a nasbírat zkušenosti z co nejširšího portfolia oblastí.“
Role neziskových organizací ve společnosti má tedy i další důležitý aspekt. Nejenže neziskovky tvoří občanskou společnost, ale také zaručují její stabilitu do budoucna. Každá iniciativa je otevřená mladým lidem – ať už se jedná o politicky zaměřené organizace nebo ty, které se zabývají ekologií či sociální sférou. Společné mají to, že vytváří prostor, kde se mohou mladí lidé realizovat, poznat skutečný svět a podílet se na něčem větším než jen školní projekt. Především se ale zapojují do celospolečenského dialogu, což z nich dělá zodpovědné občany a třeba i nadějné budoucí politiky. Škoda, že v tomto ohledu neziskovky musejí suplovat roli školství. Jinak by aktivních mladých bylo jistě mnohem více.
