Gabriela Dřímalková 
Po půl osmé večer otevřeli brány kinosálu, kam si již nedočkaví fanoušci se svými doprovody mohli jít zahřívat místa k sezení. Než začal samotný koncert Wohnoutů, zahrála předkapela The Snap Call - rock'n'roll'n'bluesová skupina z Českého Ráje. „Máme obrovskou radost, protože si nás vybrali Wohnouti jako předkapelu na část jejich akustický šňůry,“ uvádí na svých stránkách kapela. Jejich hudba ve stylu amerického country, plná energie, pozitivně rozvířila náladu v sále.
Po necelé hodině dozněla poslední píseň Blueberry, kapela sbalila nástroje a uvolnila pódium. V devět hodin za zvuků kukaček a šumění lesa nakráčeli na scénu Matěj a Jan Homolovi, Jiří Zemánek a Zdeněk Steiner.
Všichni až na Zemánka, který hrál na basu, zasedli na židličky. To byl pro diváky netradiční pohled, na všech klasických koncertech sedne na stoličku jedině bubeník. Koncert zahájili prvními písničkami a později přivítali „kamarády u ohně“.
V průběhu koncertu prozradili, že převádění mnohých písniček nebylo úplně jednoduché a některé díky tomu dostaly patřičnou deformaci. Většinu z nich ale každý poznal po prvních akordech. Například Pepíčkům přepsali hudbu na vyloženě táborovou píseň se stejnými slovy a obohacenějším vlasteneckým začátkem.
Tančilo celé kino
Na pódiu mezi sebe přivítali svého hosta, houslistu Vojtěcha, který houslovým doprovodem přidával do všech songů o kapku více šťávy až do konce celého koncertu.
Jediné mínus koncertu však byli někteří fanoušci, kteří mermomocí chtěli písničky podle svého gusta, pozdravit a nebo popřát kamarádům k narozeninám. Nakonec na tuto situaci Matěj i ostatní členové vtipně reagovali a nezdvořákům taktně vysvětlili jejich rušení.
Sál Metropolu byl plný a přišlo hodně fanoušků, kteří ani při akustické hudbě Wohnoutů nevydrželi sedět. Po bocích a na schodech k sedadlům se utvořili skupinky lidí, které pařili a koncert si celkově užívali. Při poslední písničce Svaz českých bohémů už stálo celé kino a s kapelou se rozloučilo propískaným a dlouhým potleskem.
