Eliška Kordulová 
Někdy je slovy složité vyjádřit, co člověk právě prožívá. Občas nesplňujete kritéria tabulek a je s vámi jednáno jako se zvláštním případem. Přitom duševních onemocnění přibývá, a to zvláště u žen. Mudr. Jakub Albrecht, který se touto problematikou zabývá, pro portál Patalie.cz uvádí: „Na psychiatrických odděleních je ošetřeno o 50 % více žen než mužů. (…) Důvodů může být celá řada a není možné je zobecňovat. Ženy mohou být obecně emočně labilnější než muži, kteří si někdy problémové situace tolik nepřipouštějí. Na rozdíl od žen je pak ale zase více „řeší“ alkoholem nebo psychoaktivními látkami, čímž si přivodí jiné zdravotní problémy. Ženám více pomůže se vypovídat.“
Řešení v příručkách? Sport, zdravá výživa, styk s přáteli a nepřipouštět si stres k tělu. Obecné řešení odborníků? Většinou prášky. Popřípadě terapie. V „nejhorších“ případech kombinace obou. Přitom prášků užíváme nadpočet. „Nemůžeme jednoznačně říci, že jsou Češi více depresivní nebo úzkostní. Pouze jsou více léčeni“, uvádí Cyril Höschl, psychiatr a profesor na Univerzitě Karlově.
Každých sedm let je ve Velké Británii prováděn výzkum známý jako APMS, který má za úkol zajistit statistiky duševních onemocnění veřejnosti. Průzkum se provádí od roku 1993. Přestože se statistiky za rok 2007 a 2014 u některých onemocnění dramaticky neliší, od původního průzkumu z roku 1993 je změna znatelná. Nejnovější průzkum ukázal, že depresí trpí v Anglii, jedné z nejrozvinutějších zemí na světě, zrhuba 2,6% lidí a samotnou úzkostí až 4,7% všech obyvatel. Na denní bázi se s oběma chorobami najednou musí vypořádávat dokonce až 9,7%! Při současné populaci, který v Anglii činí asi 53 milionů obyvatel, je tedy přes 5 milionů z nich postihnuto úzkostí v kombinaci s depresivní poruchou (to je zhruba polovina České republiky!)
Problematiku stresu a duševních onemocnění nedávno zkoumal i známý spisovatel a výherce Pulitzerovy ceny, Charless Duhigg. Ten na jedné ze svých přednášek pořádaných TED-talkem polemizuje nad tím, jak se vnímání duševních nemocí liší po celém světě. Například v hlubinách pralesů, kde žijí lidé neovlivnění dnešní technikou a současnými problémy, nenalezneme skoro žádné příznaky těchto doslova moderních onemocnění. Pouhý náznak deprese byl vypozorovaný u 1 člověka ze sta. Pomáhá tomu pohyb? Určitě. Je ale hodina strávená v tělocvičně na stejné úrovni jako přirozený pohyb během dne? Rozhodně ne. Obecně se tvrdí, že moderní společnost se posunuje kupředu moc rychle. Technika v podstatě předbíhá naši schopnost ji pochopit. Za sto let jsme se posunuli od práce na poli k práci u počítače. K přístroji, který ještě naše prababičky neznaly.
Není však potřeba podléhat panice - stejně tak jako ve škole skončí i ta nejhorší hodina tělocviku, skončí jednou i to nejtěžší období v našem životě.
