Aneta Trnová „V první polovině knihy můžete nalézt malé děje, prostory, ve kterých se snažím tak nějak po svém zachytit chvíli světa,“ uvedl v rozhovoru pro Českou televizi Karel Šiktanc. "Druhá polovina knihy je spíše takové malé zastavení. Stejně tak, jako se i staří lidé rádi zastavují, ohlíží se a přemýšlejí, nebo zkrátka jenom odpočívají,“ dodává osmaosmdesátiletý autor.
Poezie Karla Šiktance má značnou zvukovou působivost a velmi bohatou hláskovou instrumentaci, autor píše rytmicky i rýmově výrazným veršem zdůrazněným dalšími básnickými figurami. Ústředními motivy jeho básní bývá tradiční venkovský svět, křesťanské rituály a pohanské zvyky. Spisovatel ve své tvorbě zachycuje vlastní zážitky. Jeho počátky velmi ovlivnil komunismus. Jednostrannost ideologického vidění prvních sbírek posléze kriticky reflektoval ve své další tvorbě.
Novým tématem autorových pozdních knih, včetně svazku Horniny, je stáří. „Chtěl jsem jen zachytit sám sebe. Je mi osmaosmdesát let a jsem šťastný, stále mě těší psát. Reál, který cítím, se snažím zachytit,“ říká o své prozatím poslední sbírce Karel Šiktanc.
