Veronika Marvanová 
O víkendu týden před Velikonocemi se ve východních Čechách konaly venkovní akce spojené s jarem. V městyse Častolovice v okrese Rychnov nad Kněžnou pořádal Český zahrádkářský svaz 20. ročník třídenní zahrádkářské výstavy s názvem Velikonoce – svátky jara. V budově častolovické sokolovny a ve stanech na přilehlých pozemcích si mohli návštěvníci prohlédnout mnohá aranžmá s velikonoční tématikou, na jejichž vytvoření byly použity květiny, dřevo, sklo či proutí. Své zapojení v pestrých uměleckých instalacích našly i ukázky tradičního českého pečiva a vodní prvky. Ke zhlédnutí bylo několik starých regionálních krojů. Část výzdoby vyrobily děti z místních základních a mateřských škol.
Zájemci mohli zajít do zahrádkářské poradny, přečíst si recepty na vybrané staročeské pokrmy nebo si prohlédnout úsek výstavy pojmenovaný Vitamíny ze zahrádky. Ozvláštněním výstavy v Častolovicích byla soutěž o nejhezčí kolekci kraslic. Do ní se tvůrci zapojili nejen s prezentací zdobení skutečných slepičích nebo pštrosích vajec, ale i s vejci vyrobenými z perníku, korálků, papíru, nebo těmi tvořenými z látky metodou patchwork. Velkou pozornost, především u mladších návštěvníků, přitahovala živá ovce s jehňaty a klec s králíky. Na místě stálo rovněž několik stánků, kde řemeslníci a drobní prodejci nabízeli vlastní výrobky. V porovnání s předchozími ročníky ovšem prodejců nebylo přítomno zdaleka tolik, jak tomu bývalo.
Konkurenční farmářské trhy s tematikou Velikonoc pořádali Východočeši současně také u zámku v nedalekém městyse Doudleby nad Orlicí. Výrobců, pěstitelů a řemeslníků se sem sjelo z okolí podstatně více. Nabízeli mimo jiné výběr květin, potravin, oblečení či jarně laděných dekorací. Přímo v rámci trhů probíhala i, dle slov pořadatelů, pravá krkonošská zabíjačka a grilování.
Příznivé počasí přilákalo do Doudleb zástupy lidí, mezi prodejními stánky panovala živá atmosféra. Zámecká kavárna poskytovala zázemí pro ty, kteří se hůře vypořádávali s chladnými venkovními teplotami. Večer ale museli stánkaři kvůli dešti sklidit své zboží o něco dříve, než uváděl program trhů.
Samotný doudlebský renesanční zámek, známý například z historického filmu Bathory, měl brány otevřené pro případné prohlídky. Stejně tak návštěvníci trhů měli možnost zajít si prohlédnout stálou expozici ve zdejším Muzeu přírodovědy a živá hospodářská zvířata na Babiččině dvorečku.
Ve stejném termínu jako zmíněná výstava a trhy ožil v určitých oblastech východních Čech také každoroční neobvyklý zvyk. Muži a chlapci s pomlázkami nejsou na Velikonoční pondělí v ulicích ničím výjimečným. Dle tradice obchází příbuzné, známé či sousedy ženského pohlaví, aby je spletenými vrbovými proutky za zpěvu typických jarních lidových písní několikrát švihli. Takové počínání má ženy a dívky symbolicky ochránit před uschnutím a zajistit jim zdraví, proto za něj koledníky náležitě odměňují uvařenými, ozdobenými vejci, barevnými pentlemi, sladkostmi či jiným pohoštěním. V okolí Orlických hor v Královehradeckém kraji nicméně existuje krom chlapecké koledy i dívčí koleda, která funguje úplně stejně, jen s obrácenými rolemi.
Tuto tradici udržují generace zástupkyň takzvaného něžného pohlaví na Náchodsku a Rychnovsku již přes sto let. Nejstarší zmínky o kolednicích v orlickohorském podhůří pochází z počátku dvacátého století. Ve větší míře se koledování týká obyvatel vesnic a menších měst. Nejčastěji ven kvůli tomuto zvyku vyráží matky s malými dcerami či skupiny mladších školaček. Na rozdíl od chlapecké koledy ta dívčí nemá jednotně daný termín. Je na každé obci, zda bude dívčí koledu držet týden před Božím hodem velikonočním o Květné neděli nebo dva týdny před ním o Smrtné neděli.
