Judita Minářová 
Přestože je nízká porodnost v moderních kulturách běžnou rutinou, státy východní Asie se vymykají normálu. Jižní Korea je totiž již šestým rokem zemí s nejnižší porodností na světě. Dle průzkumů ze začátku roku 2024, klesla v Jižní Koreji od minulého roku porodnost až o 8%. Zatímco minulý rok v Jižní Koreji připadalo průměrně 0,81 dětí na pár, aktuálně toto číslo kleslo na 0,68. Pro stabilní udržení stejného počtu obyvatelstva je zapotřebí přinejmenším 2,1 dítěte na pár, a předpokládá se tedy, že pokud bude tato situace tímto tempem pokračovat i nadále, klesne populace Jižní Koreje do roku 2100 až o polovinu.
Tato skutečnost představuje hrozbu nejenom z ekonomického, ale i ze sociálního hlediska státu. Pokud není v zemi dost mladého obyvatelstva, zákonitě země nemůže dostatečně prosperovat, protože není dost pracovníků, spotřebitelů, atd. Také ze strany korejských státních příslušníků vyvstávají obavy o budoucí obranu země. Pokud totiž nebude dostatek dětí, do budoucna to představuje také méně vojáků, kteří budou schopni bránit zemi v případě vpádu ze strany Severní Koreje. Nárůstu porodnosti navíc nenapomáhají ani opakované zásahy ze strany státu, který se všemožně snaží rodiny s dětmi co nejvíce finančně podporovat, a tím podpořit i snahu mladých párů zakládat rodiny.
Nepříznivá pracovní morálka, nevyrovnané postavení mužů a žen ve společnosti, a vzrůstající náklady za život a bydlení jsou pouhým zlomkem problémů, které tento negativní fenomén zapříčiňují. Také znevýhodňování matek zaměstnavateli a potencionální ztráta pracovní pozice nutí ženy k nelehkému rozhodnutí nemít děti. Kromě Jižní Koreje se s tímto problémem potýkají také v ostatních státech východní Asie, které zabírají v žebříčku porodnosti nejnižší místa. Vážnosti situace napovídá i fakt, že Čína minulý rok po skoro 60 letech ztratila svůj titul nejlidnatější země světa ve prospěch Indie.
