Ema Švingerová 
Všechny oficiální dokumenty Kunderovi odevzdal minulý týden ve čtvrtek český velvyslanec Petr Drulák. „Občanství jsem mu předal v jeho pařížském bytě, proběhlo to civilně, tedy u toho nebyly vlajky ani nehrála státní hymna," uvedl Drulák pro deník Právo. O možném spisovatelově znovuzískání českého občanství se poprvé začalo mluvit po setkání předsedy vlády Andreje Babiše s Kunderovými, které proběhlo minulý rok v Paříži. Sám premiér se k tomu tehdy vyjádřil kladně a s myšlenkou, že by si spisovatel občanství určitě zasloužil zpátky.
Rozporuplné téma emigrace Kunderových v sedmdesátých letech nečekaně otevřel letos v září rozhovor v literárním měsíčníku Host s manželkou spisovatele Věrou Kunderovou. Zmiňuje v něm komplikovaný vztah s tehdejším českým disentem a politickou scénou, který způsobil, že se manželé do Čech nevrátili ani po roce 1989. „Vybrali jako vůdce protikomunistické opozice (pozdějšího prezidenta) Havla a měli obavy, že Milan, který byl v zahraničí tehdy mnohem známější, by chtěl být sám v čele politické opozice,“ řekla. Její manžel rozhovory neposkytuje.
Milan Kundera žije od roku 1975 ve Francii, kde nejprve přednášel na univerzitě v Rennes a později v Paříži. V roce 1981 získal francouzské občanství. Své poslední čtyři romány napsal ve francouzštině. Jeho dílo čítá přes 3000 překladů do různých světových jazyků, a i přesto, že reviduje překlady svých děl, ty české téměř nevydává a odmítá práci na nich svěřit jiným překladatelům.
