Diana Olšáková 
Na témata týkající se lednových prezidentských voleb odborníci vedli debatu. Vzpomněly se například začátky zavedení přímé volby prezidenta, která se nesetkala se zrovna příznivým přijetím politologů. Řeč byla také o rekordní volební účasti, zahraniční politice a možné hybridní hrozbě. Právě s tou se republika musela vypořádat během žhavé kampaně před druhým kolem voleb. Pozvání na debatu přijali experti z katedry politologie a evropských studií a katedry mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky.
Hosté odpovídali také na otázky publika, o kterých mohli diváci hlasovat. Došlo tak například na téma postavení žen v politice, které rozdmýchala kandidatura Danuše Nerudové. Nezapomenulo se ani na téma takzvané flanelové žurnalistiky, které debatující srovnali s mediální politikou v USA. Dále se přítomní zajímali i o deset let působení Miloše Zemana v úřadu prezidenta a jeho dopad nejen na českou, ale také zahraniční politiku. Nezapomnělo se také ani na otázku týkající se komunistické minulosti obou kandidátů ve druhém kole.
Zmíníme, že původně byli pozvaní čtyři hosté. Tomáš Lebeda se bohužel nemohl debaty kvůli účasti na čtvrteční inauguraci zúčastnit. Tři mušketýři se tak museli obejít bez D´Artagnana.
Pozvání přijal politolog Pavel Šaradín, který se specializuje na stranický systém České republiky, politické kampaně a lokální a regionální politiku. Vypíchnul tak nejdůležitější důvody, proč byla letošní přímá volba prezidenta tak oblíbená u voličů. Podle něj se lidé víc než kdy jindy, ztotožnili přímo s kandidáty. Důležitá byla také vidina změny po prezidentování Miloše Zemana a mediální zájem, který byl od začátku listopadu velmi silný. Po ohlášení kandidatury Andreje Babiše se navíc lidé těšili na prezidentské debaty a možné bizarní situace často s ním spojené.
Dalším politologem byl Hynek Melichar. Jeho doménou jsou mezinárodní vztahy a bezpečnost, konkrétně problematika politického násilí a terorismu v kontextu etno-nacionalistických konfliktů . Před publikem zmínil velmi známý pojem hybridní hrozby. Pod tímto názvem si můžeme představit hacktivismus, šíření dezinformací a hoaxů. Hackeři před druhým kolem zaútočili na stránky Petra Pavla. Do internetového prostoru se následně rozšířila falešná zpráva o jeho úmrtí. Pátrání po kyberútočníkovi, který měl tento útok na svědomí, ale policie odložila.
Mezi politology byl také politický žurnalista Karel Páral, jehož specializací je lokální politika a vztahy mezi společností, médii a politikou. Právě jeho odbornost obohatila debatu v otázce prezidentské volby a její provázanosti s médii. Hosté připomněli jak debaty s osmi kandidáty (Andrej Babiš se tehdy od debat distancoval), tak separované „super trojky“ a nakonec také finální debaty s vítězi prvního kola. Všichni hosté se shodli, že veřejnoprávní i komerční televize udělaly špatné rozhodnutí, když oddělily debaty kandidátů v prvním kole. Někteří kandidáti tak dostali nežádoucí prostor pro zviditelnění, které jim následně společnost vytýkala. Média tak přilila další benzín do ohně po tom, co se dlouhodobě potýkají se silnou nedůvěrou občanů.
Text vznikl ve spolupráci s kolegyní Gabrielou Škrabalovou.
