Robert Rampa „Mnozí poukazují na New York Rangers, kteří se nakonec dostali do pohárové soutěže jako držitelé divoké karty, ačkoliv měli v Atlantické divizi o dost více bodů (102) než soupeři z Metropolitní divize (Ottawa Senators 98, Boston Bruins a Toronto Maple Leafs po 95),“ vysvětluje Petr Adler, novinář žijící v Edmontonu. NHL si nový systém hájí, prý je atraktivnější. „Systém play off mi připadá podivný, normálně bych nasadil prvního proti osmému, druhého proti sedmému…“ kloní se ke starému nasazování Karel Knap, hokejový expert MF Dnes. Co je však s jistotou pro fanoušky přitažlivější, to je hra v prodloužení
ve třech hráčích během sezony (neplatí pro play off). Doteď se prodloužení hrálo ve čtyřech hráčích, moc gólů v něm nepadlo a zápas docházel až na nájezdy. Takové prodlužování se NHL nelíbilo. „Nemá to, přírodě žel, mnoho společného se sportem, ale sportem jako součástí zábavního průmyslu. Protahovat zápasy nejde z prostého důvodu, vysílající partneři (rozhlas i televize) tuto možnost odmítali, mají totiž vysílací program, jsou naplánované reklamy i s ohledem na čas a pořad, který sleduje určité demografické složení posluchačů nebo diváků. Inzerenti by pak mohli chtít peníze zpět. Už dávno neplatí, že by hokej žil ze vstupného,“ odkrývá oponu Petr Adler. Pomineme-li důvod zavedení změny v play off, je zajímavé se podívat, jaký názor na to mají čeští novináři.
Prodloužení zatraktivnilo hokej
Všichni se shodli na tom, že prodloužení hrané ve třech hráčích na každé straně byl dobrý tah, diváci i hráči se více baví. „Vzhledem k tomu, že se NHL musí snažit hru neustále popularizovat, je to podle mě správný krok,“ vysvětluje Daniel Reichel, editor nhlnews.cz. Karel Knap však upozorňuje, že hra
se někdy zvrhává ve věčné držení puku, což může být nuda. Martin Hrubý, šéfredaktor nhlnews.cz, dodává: „Já hru ve třech nepovažuji za spravedlivý hokej. Je to spíše blázinec, tyhle výsledky nemají tu správnou vypovídající hodnotu o kvalitě soupeřů. Navíc se tím ničí rekordy dosažené v minulosti. Dlouhou dobu se hrálo prodloužení v pěti a dát vítězný gól bylo mnohem těžší. Je v tom setsakramentský rozdíl.“ Michal Belšán, šéfredaktor newjerseydevils.eu, naopak rád vidí řadu přečíslení, mnoho gólových šancí a značně rychlejší hokej zábavnější pro diváky.
Hra ve třech má ještě jiný důsledek, v pětiminutovém prodloužení se na ledě představí méně hráčů než doteď. O to více jich sedí na lavičce a do hry se mnohdy ani nedostane. V tom ale většina dotázaných problém nevidí. „Největší hvězdy mají dostatek prostoru předvádět své umění, trvá to pouze pět minut. Útočníci ze čtvrté řady se kolikrát za celý zápas nedostanou do hry ani na pět minut. Po celou dobu utkání však všichni musí být připravení naskočit na led. I když naskočí jen jednou za třetinu, musí to psychicky zvládat a odvádět to nejlepší,“ vysvětluje Petr Novotný, šéfredaktor časopisu ProHockey. „Nic příjemného, ale co nadělají,“ přidává vsuvku Karel Knap.
„Trenéři samozřejmě posílají na led nejlepší bruslaře, ale sezona je dlouhá a každý šetří síly. Frustrace slabého bruslaře, v případě, že je na ledě v prodloužení u inkasovaného gólu, pak může být o to větší a nahlodá jeho sebevědomí na hodně dlouho,“ dívá se na problém z druhé strany Martin Hrubý, že může být pro hráče čtvrtých lajn jistější, když prodloužení prosedí. Belšán, Reichel i Šlapáček, šéfredaktor nhl.cz, se všichni shodují na tom, že menší prostor v prodloužení má vliv na morálku zanedbatelnou vzhledem ke krátkému trvání nastavení.
Vše shrnuje Petr Adler. „Mnozí generální manažeři si stěžují, že se jim hvězdy zbytečně vyčerpají, jenže, kupříkladu, možnost změny bodování zatím nenašla mezi papaláši moc zastánců.“ Změna by znamenala vytvoření tříbodového systému. Tři body za vítězství v normální hrací době, dva body za výhru v nastavení, jeden bod za nerozhodný výsledek v normální hrací době a – pochopitelně – nic za porážku v normální hrací době. „Výmluva zní pro mnohé směšně, pro americké hokejové činitele je ale strašně vážná. Jak by se srovnávaly výsledky (a obzvláště rekordy) z dob před tímto složitým bodováním? To je choroba z baseballu, nejlepšího nejedovatého uspávacího prostředku. Hlavní zastánce této změny, Ken Holland z Detroitu Red Wings, tak odchází pravidelně ze schůzí generálních manažerů se zklamanou tváří. Ačkoliv je zřejmé, že vidina třetího bodu by mohla způsobit, že by před nastavováním skončilo rozhodnutím více utkání než dnes,“ ukončuje diskusi o prodloužení Adler.
Podivný formát nasazování týmů do play off
Dlouhodobě je velmi třaskavým tématem současné nasazování týmů do play off. „Současný systém nasazování je skutečně zvláštní a byl bych pro, aby došlo ke změně,“ je proti Novotný. „Je to vážně na nic. Nejen, že by měl hrát první s osmým v konferenci, podle mého názoru by měl hrát první se šestnáctým, to je nejspravedlivější. Kdyby fanoušci dopředu věděli, že se ve finále mohou potkat jakékoliv týmy, to je vzrušující představa,“ přichází s netradičním nápadem Hrubý. „Pokud někdo namítá, že by pak utrpěla rivalita, s tím se nedokážu ztotožnit, protože mít naději, že se ve finále potká Edmonton s Calgary nebo Pittsburgh s Philadelphií, to by bylo něco. Ale podle mě jsou v tomhle Američané strašně hloupí, že chtějí ušetřit na cestování co nejdéle a až ve finále jim je to jedno“ a dodává, že chápe, že se během osmiměsíční základní části dbá na ušetření sil, ale během play off by to neměl být problém.
Problém mají i další, ačkoliv nabízí kladné argumenty. „Nelíbí se mi to. Tady je škoda, že již třeba v první sérii se mohou potkat dva favorité na vítězství. Jednomu týmu pak skončí sezona obrovským zklamáním. Na druhou stranu se teď vytváří mnohem více rivality,“ hledá pozitiva Belšán. Podobného názoru je Šlapáček. „Minulý systém byl spravedlivější, to bez debat. Ale i tento se mi zamlouvá. Podle mě je atraktivnější, divoké karty jsou skvělá věc.“
S hodně zajímavou myšlenkou přichází Novotný. „V dalším květnovém čísle časopisu ProHockey nabízí kolega Roman Jedlička možnost jako ve florbalu. Nejvýše nasazený může vybrat kteréhokoliv soupeře, který skončil pod ním.“
NHL přišla o klasické souboje Detroitu Red Wings a Chicaga Blackhawks
Se změnou formátu play off se pojí také přesunutí Detroitu ze Západní konference do Východní. Jak podotýká Adler, Detroit sám o přemístění žádal hodně dlouho. „Důvody byly hlavně peněžní, pobyt na Západě je přišel velice draho na cestovném. Jistě, tradiční souboje Wings s Blackhawks byly pochoutky, ale vedení ligy celkem správně usoudilo, že jednou jsi dole, jednou nahoře. Detroit se prvně po čtvrtce století vůbec nedostal do poháru, Chicago vypadlo hned v prvním kole,“ poodkrývá Adler. Ekonomické důvody chápe také Novotný. „Rivality, které existovaly v 90. letech a na přelomu století, už nejsou takové jako dřív. Takže mi to vlastně nevadí.“
Belšán ani Šlapáček se nebojí vytvoření nových rivalit. „V posledních sezonách hraje Detroit dost ostré zápasy s Tampou, tady by mohlo něco vzniknout. Ve výsledku za to vděčíme právě novému formátu play off,“ říká Šlapáček.
Naprosto opačný názor zastává Reichel. „Na toto rozhození mám jasný názor. Byla to chyba a neuvážený krok. Když se v základní části střetnou Blackhawks s Red Wings, mají tamní TV stanice hody.“
Liga se snaží zbavit bitek
Snížit počet pěstních soubojů na minimum, zákeřné fauly vysoce trestat. Tam směřuje dnešní NHL, záleží jí na rychlosti, gólech, eleganci. I do zdánlivě férových bitek, na které se hráči připravují, se rozhodčí čím dál častěji stejně vmísí, souboj nepovolí a oba hráče pošle na trestnou. Místo bitek jdou pak vidět zákeřné bodání do břicha a mezi nohy, sekání přes prsty a naschvály. Tak jako je Marchand schopný v bodání, Crosby nezůstává pozadu v sekání.
„NHL se bitek pomalu zbavuje, je to přirozený vývoj. Už nejsou potřeba bodyguardi jako v divokých 70. a 80. letech. Osobně bych přirozeně vzniklou rvačku nenechal rozhodčím přerušovat, pakliže není odůvodněná obava ze zranění jednoho z účastníků. A zákeřnosti by měla liga přísně trestat. Ve vyspělé společnosti už také nejsou potřeba samozvaní strážci pořádku nebo lovci zločinců. Porušování zákona má potírat fungující policie a soudy. V NHL tedy rozhodčí a disciplinární komise,“ dává svůj pohled na věc Knap.
„Děje se to ze dvou základních důvodů. Poukazuje, že vtip, podle něhož někdo přišel na stadión, aby se podíval na rohovníky, a k jeho překvapení se z toho vyvinulo hokejové utkání, činí z hokeje nepřijatelný sport. Poukazuje také na měnící se demografické složení obecenstva, obzvláště v Americe, které takové předem domluvené souboje nechápe,“ přidává názor přímo z Kanady Adler. „Další důvod, stejně závažný, možná dokonce závažnější. Jak jsem již odpovídal, NHL si to nechce rozházet s majiteli vysílacích práv. Ti dávají přednost alespoň přibližné znalosti délky zápasu předem. Rvačky na ledě zdržují. Když vyplynou z akce, kdy někdo dohrál třeba naražení soupeře na hrazení, prosím, ale jinak?“
I Novotný byl dříve příznivcem bitek, už není. „V hokeji jde o góly. Samozřejmě se nevyhneme situacím, kdy hráče ovládnou emoce a pustí se do sebe, je to kontaktní sport, takže bitky eliminovat zcela nejde.“ Podle Novotného je bláhová představa, že když tým bude mít v týmu bitkaře, soupeř si tolik nedovolí. „Vždy si bitkař vybral bitkaře. Myslet si, že by takový hráč šel umravnit například Crosbyho za seknutí do rozkroku (jak to Crosby udělal, tuším, v březnu), je nesmysl. Jsem pro, aby bylo bitek co nejméně a také pro to, aby následně padaly přísné tresty,“ dodává. Tresty na několik zápasu stojí hráče statisíce dolarů, pro ně to je větší trest, než kdyby dostali jednu nebo dvě rány pěstí.
Co se týče předčasného zasahování, má Hrubý jasno. „Nelíbí se mi to. Souhlasil bych jen v případě, že dochází k nerovnému boji. Miluju zápasy z 80. let, tehdy se to řezalo hlava nehlava, přesto se nebezpečné zákroky hokejkou objevovaly taky. Není to o pravidlech, ale o povahách hokejistů a schopností se ovládat,“ říká Hrubý, podle kterého zbabělci řešili, řeší a řešit budou svou frustraci i jinak než zahozením rukavice. Zasahovat by rozhodčí neměli ani podle Šlapáčka, i když ten postoj NHL chápe. Reichel myslí, že je to sporné. „Bitky jsou pro mnoho fanoušků atraktivním zpestřením. Na druhou stranu je kvůli nim ve velké části USA vnímán hokej jako sport hrubiánů. Představa, že se ledová plocha čas od času změní na regulérní boxerský ring, NHL příliš nelichotí. Rozhodčí by podle mě měli zasahovat, v opačném případě hrozí hokeji v severní Americe úprk fanoušků,“ zakončuje Reichel.
