David Janeczek Další medaile pro český tým přišla o tři roky později ve Vídni. Pod prvním zlatem pro samostatnou českou republiku se výrazně zasloužil tehdy pětadvacetiletý Roman Turek, který byl vyhlášen nejlepším brankářem turnaje. Skvělé výkony na turnaji Turkovi vynesly angažmá v Dallasu Stars, kam přestoupil z německého Norimberku.
Po zlatu z Vídně přišlo na mistrovství dvouleté bronzové období. Na finském mistrovství v roce 1997 byl brankářem číslo jedna Roman Čechmánek. Zlínský rodák vytvořil společně s Milanem Hniličkou dvojici, která dovedla reprezentaci k bronzu i na následujícím mistrovství ve švýcarské Basileji a Curychu, kde sice začal jako jednička Čechmánek, ale po dvou zápasech se do branky dostal Hnilička, jenž celý turnaj dochytal.
Snad nejlepší výkon českého brankáře na velkém turnaji předvedl Dominik Hašek v japonském Naganu na olympijských hrách 1998. Hašek v celém turnaji inkasoval pouze pět branek. Nejvíce gólů mu dali překvapivě Kazaši a to dva v zápase ve skupině, který česká reprezentace vyhrála 8:2. V play off Dominátor postupně zničil oba severoamerické týmy a ve finále vynuloval Rusy.
Podobně jako mistrovství ve Švýcarsku 1998 se pro české brankáře vyvíjel první krok ke zlatému hattricku v Lillehameru 1999. Turnaj začal Čechmánek, ale poté co se mu nepovedl zápas proti Rusům ve čtvrtfinálové skupině, dochytal turnaj Hnilička, kterému skvělé představení vyneslo angažmá v Severní Americe, kde si vyzkoušel dres New Yorku Rangers, Atlanty Thrashers a Los Angeles Kings.
Druhý krok ke zlatému hattricku v bráně řídil znovu Roman Čechmánek, který byl direktoriátem turnaje zvolen nejlepším brankářem a nechyběl ani v all-star týmu. Ruský šampionát z roku 2000 tehdy otevřel téměř třicetiletému Čechmánkovi cestu do NHL. Po turnaji byl totiž draftován Philadephií Flyers ze 171. pozice. Mimo klub z Pensylvánie si Čechmánek zachytal také v Los Angeles.
Zlatý hattrick v brance dokonal Milan Hnilička. Stejně jako o rok dříve Čechmánek, byl Hnilička vyhlášen nejlepším brankářem turnaje a měl lví podíl na dokonání jednoho z největších úspěchů českého hokeje.
Po třech letech půstu a hlavně domácím zklamání z roku 2004, kdy Češi vypadli v Praze ve čtvrtfinále. Přišel na řadu turnaj ve Vídni. Šampionát, na kterém díky výluce v NHL nastoupily ty největší hvězdy světového hokeje, vyhrála zlatá česká parta z přelomu tisíciletí. Tomáš Vokoun dovedl tým ke zlaté medaili a byl vyhlášen nejlepším golmanem turnaje.
Zajímavý vývoj, co se týče českého brankoviště, měl olympijský turnaj v Turíně 2006. Turnaj začal hrdina z Nagana Dominik Hašek, který se ale hned v prvním duelu zranil. Poté přišel na řadu nejlepší brankář loňského mistrovství světa, jenž zase nepředváděl tak suverénní výkony. Turnaj proto ve vyřazovací části turnaje dochytal Milan Hnilička. Pod olympijským bronzem jsou tak podepsáni tři golmani.
Jak to tak v olympijském roce bývá, bylo i lotyšské mistrovství v roce 2006 chudší na hráče z NHL. Nový trenér reprezentace Alois Hadamczik měl tak k dispozici mladé nezkušené mužstvo. Zkušenost ale nechyběla v brance, do které se postavil už v té době ostřílený Milan Hnilička. A pan spolehlivý nezklamal ani tentokrát, když dovedl podceňovaný tým k překvapivému stříbru.
V prvním desetiletí nové tisíciletí se Češi po sérii neúspěchů mohli spolehnout na Tomáše Vokouna. Pohádkový příběh české reprezentace totiž řídil právě tehdejší brankář Floridy Panthers, který přijel národnímu týmu pomoct na šampionát v Německu 2010 jako jeden z mála hráčů z NHL. Tým, který byl na hraně vypadnutí snad od prvního zápasu ve skupině, nakonec dokráčel až k nečekanému zlatu. Tomáš Vokoun svůj výkon vygradoval ve finále, kde Rusy přiváděl doslova k šílenství.
Po zlatu z pozice druhého brankáře přijel Ondřej Pavelec v pozici jedničky na historický první turnaj na Slovensku. Na šampionátu v roce 2011 byli Češi na turnaji k nezastavení. Z devíti zápasů prohráli jediný, semifinálový proti Švédsku. Tehdy třiadvacetiletý Pavelec dovedl tým k bronzu, což bylo tehdy podle slov Jaromíra Jágra málo, protože Češi turnaj odehráli skvěle, ale jediná porážka na turnaji vzala naději na zlato.
Pod poslední českou medailí ze skandinávského mistrovství v roce 2012 je podepsána dvojice Jakub Kovář a jeho jmenovec Štěpánek. V turnaji toho o něco více odchytal tehdy českobudějovický Kovář, ale zápas o bronz vychytal v té době brankář pražského Lva Jakub Štěpánek. A právě bronz z roku 2012 je poslední českou medailí na světových šampionátech. Přeruší Češi letos tři roky sucha?
