Barbora Chytilová Nyní ale ani není jisté, co se stane s 30 uprchlíky žijícími v Okrouhlíku u Jihlavy. Nejsou totiž spokojeni s vyhlídkami do budoucnosti a zatím se přesně nerozhodli, jak budou nadále postupovat. V Okrouhlíku uprchlíci přebývali v rekreačním středisku, a proto Nadační fond plánoval podat žádost o byty v Jihlavě. Nyní však došlo k jejímu odložení a uprchlíci mají pobyt v reakreačním středisku zajištěný pouze do konce března. Je možné, že tato skupina pouze hodlá vystoupit z programu Nadačního fondu, může se ale vydat i do jiné členské země EU, či přímo vrátit zpět do Iráku.
"Dnes se ukazuje, že to někteří z uprchlíků neunesli. Nesuďme je - představme si sami sebe po několika týdnech v nové zemi v podobné situaci," uvedl Martin Frýdl, mluvčí nadačního fondu Generace 21. Uprchlíci z Okrouhlíku totiž do Česka přišli teprve v lednu nebo únoru a to z iráckého města Mosul, které obsadily jednotky Islámského státu.
Česká republika ale není jedinou zemí, ze které uprchlíci po jistém čase odcházejí. Podle amerického listu The Wall Street Journal odešel zlomek migrantů i ze států jako je Německo či Norsko. Problémem bývají jak kulturní rozdíly, tak jednoduše nesplněná očekávání. Celkový počet uprchlíků, kteří se nakonec rozhodli vrátit do vlasti je však těžké určit, protože někteří se vrací na vlastní pěst a neinformují o svém rozhodnutí příslušné orgány. Velmi častým důvodem návratu jsou ekonomické rozdíly v zemích Evropské unie, jelikož život zde je mnohem dražší než v Sýrii nebo Iráku, což si migranti často neuvědomují.
