Václav Venkrbec 
Kanada, Rusko, Finsko, USA. Hokejový svět očekával, že tyto velmoci budou bojovat o nejcennější kov. Letos jim však vypálili rybník hokejisté helvétského kříže. Ti se ve finále objevili naposledy v roce 1935, kdy vybojovali jen stříbrnou medaili. Zlatou nezískali ještě nikdy v historii.
Švýcarsko už dávno není považováno za outsidera. Každoročně ukazuje že tamní hokej jde raketovým tempem vzhůru a propracoval se na tradičního účastníka vyřazovacích bojů. Ale rozhodně ještě nepatří mezi ty stálé týmy, které získávají medaile téměř každý rok. Proto je jejich letošní účast ve finále opravdovou senzací. Přitom v utkáních ve skupině Švýcaři nijak zvlášť nedominovali. Až v prodloužení přetlačili nováčka z Rakouska a s Čechy dvakrát ztratili dvoubrankový náskok a nakonec se museli smířit jen s bodem. Ze skupiny tedy postoupili až ze čtvrtého místa a pro rozjeté Finy neměli být překážkou. Opak se ale stal pravdou a vítězstvím 3:2 zaskočili celý hokejový svět. Když totéž zopakovali v semifinále proti Kanadě, tak jim historické vítězství nepřál jen málokdo. Ve finále je však čekal soupeř, který na turnaji ještě nepoznal porážku a v semifinále ukázal naplno svou sílu, když porazil české čtvrtfinálové přemožitele, Spojené státy americké, 6:0. Seveřané měli letos tým plný hvězd už před turnajem, natož když jim ještě v průběhu přijely posily z Nashvillu. Avšak houževnatí hokejisté ze země ocele nedali nic zadarmo.
Žádná hra jednoho týmu se nekonala, Švýcaři byli Švédům rovnocenným soupeřem. Dokonce se dostali do vedení, když v 17. minutě skóroval střelou přes obránce Niederreiter. Ale jejich radost dlouho netrvala. Za necelou minutu a půl přesnou ranou vyrovnal Nyquist a do kabin se šlo za stavu 1:1. Tentýž hráč však na začátku druhé třetiny poslal svůj tým do oslabení a Meier vrátil Švýcarům vedení. Svou třetí početní výhodu ale využili i hráči „Tre kronor", konkrétně útočník newyorských Rangers s íránskými kořeny Mika Zibanejad. Ve třetí třetině byl k vidění pěkný, kvalitní hokej bez větších chyb. Šance si vytvořili oba týmy, ale jak na jedné straně brankář Genoni, tak na druhé Nilsson, žádný puk za svá záda nepustili, a tak se šlo do dvacetiminutového prodloužení. Když ani to nepřineslo žádnou branku, bylo jasné, že rozhodovat se bude až v dovednostních samostatných nájezdech.
Ty začaly lépe pro hráče s bílým křížem na vlajce, když hned v první sérii uspěl pěkným blafákem Andrighetto. Další branku, a sice vyrovnávací, přinesl až gól obránce Ekmana-Larssona ve třetí sérii nájezdů. A když hned v další uspěl i nashvillský forvard Forsberg, dostal se Švýcar Niederreiter pod ohromný tlak, protože musel vstřelit branku. To se mu ale nepovedlo, a tak se mohli Švédi radovat ze svého druhého titulu v řadě. Švýcarským hokejistům tak uteklo první zlato ze světového šampionátu doslova mezi prsty. I tak ale získali cenný kov po 78 letech a nemají se rozhodně za co stydět. Naopak Švédi neprohráli ani poslední utkání a na příštím mistrovství, které se bude konat na Slovensku, budou útočit na třetí titul v řadě, což se zatím povedlu jen českému výběru v letech 1999-2001.
